Tý-deník návrhářky

Vidíte to datum, jo? A už jste začali nakupovat vánoční dárky? Já teda ne ve velkém, ale pár kousků mám a co nemám, mám napsáno na seznamu... To jsou většinou věci, o kterých se děti zmínily jen tak mimochodem... a nakonec je z nich největší radost :) Davča teda nutně potřebuje nové nářadí, sekačku a hlavně motorovou pilu. Tak jsem zvědavá :) Poslední teplý týden máme nejspíš za sebou. Kroutím jen hlavou nad počasím... Jeden den skoro 30°C, přes noc spadne teplota na 12°C a víc už to nevyleze. Jsou to strašné výkyvy... Mám pocit, že jsme se konečně tak nějak "zajeli" ve školních a pracovních povinnostech. Všechno funguje a docela se daří :) Práce mám, že bych mohla zaměstnat alespoň jednoho člověka, ale pořád mě to ještě baví... I když... Jsou dny, kdy mě z toho vysedávání u stroje tak bolí zadek, že je problém obléct si i kalhoty, když mám jít vyzvednout děti z "ústavů". Minulý týden měl Davča ve školce první akci. Mimo jiné i první vystoupení......

Tak jsem si myslela, že jakmile děti nastoupí do ústavů, budu mít téměř 14 dní na přípravu přehlídky kabelek a i nějakého oblečení. No, co čert nechtěl... Práce schopná jsem byla jen ten první zářijový týden, včetně víkendu, a pak už to nešlo... Byla jsem ráda, že stíhám balit, chystat, tisknout letáčky a sem tam se vrhnout na nějaké zakázky. Ale... Myslím, že to stálo za to a na vsetínské poměry to bylo více než skvělé :) Nakonec měly největší úspěch batůžky. Za to jsem strašně ráda, protože to byl ten první týden v září, kdy jsem je vymýšlela, kreslila, stříhala a šila... Takže vím, že při chvilce budu našívat další. I pro sebe :) Dokonce i Klárka byla za hvězdu - prošla se po mole a myslím, že se jí to i líbilo :) Nicméně... teď už zpátky do rachoty. Další kojící oblečení pro stálou zákaznici. U první fotky - jde o tílko, sukně je moje :) *** A konec týdne? Tak jako každý rok se letní sezona uzavřela... moštem :) Ale letos snad ...

Tak nám to začalo... Po dlouhých a úmorných vedrech přišla vedra babího léta a nástup do školních lavic. Letos máme zdvojené POPRVÉ... Davídek poprvé do školky a Agátka do první třídy. Mám pocit, že nervózní jsem byla hlavně já - v pondělí jsem vstávala už o půl páté. Ráno pak proběhlo docela v poklidu. Davík si nachystal batůžek a vyrazil. Chvíli mu nedocházelo, proč jde bez holek, ale v průběhu týdne už si zvykl. A, musím to zaklepat, zatím to jde bez pláče. Dokonce je trošku problém dostat ho odpoledne domů. *** Agi jako správný prvňáček brala první den aktovku. Stejně jako před dvěma lety Klárka... *** Do módní přehlídky na Zámku zbývá už jen pár dní... Nestihla jsem všechno, co jsem měla v plánu, ale základ je slušný a zbytek bude na eshopu snad do konce září. Během dneška na stránkách www.tmarcela.cz najdete v nabídce dámské/dívčí batůžky. *** Jedno odpoledne u "dědáčků" na zahradě, chvíle ticha a pak... Král i s královnam...

Tak jsme se dočkali... Konec prázdnin. Začátek roku. Pro někoho nic nového, pro někoho poprvé. Klárka akorát řeší, co si vezme na sebe :) Nic nového. Poprvé. - pro Davču - poprvé do školky. Těší se. "Chodí" tam vlastně od narození - vyzvedávali jsme spolu holky ze školky. Těžko ale říct, jestli si uvědomuje, že taková školka probíhá bez rodičů. - pro Agi - poprvé do školy. Těší se. Ale zároveň má strach, aby se tam neztratila. Aktovku i cele vybavení má nachystané už od května, kdy vše potřebné dostala k narozeninám. - pro mě - poprvé po téměř deseti letech budu sama doma. A zároveň vlastně v práci. Šest hodin denně jen pro sebe a pro to, co mě baví. Ale zvládnu to? Zvládneme to všichni? Poslední prázdninový týden utekl rychle jako voda... A na druhou stranu vlastně strašně v poklidu. Třeba takové posezení s dortem :) *** Do přehlídky zbývá deset dní. Jedna z kolekcí je hotová. Podzimní, barevná, "streetová"... Více k vid...

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným!" I tak by se to dalo shrnout. Takové horko, že se mi taví podrážky při kontaktu s asfaltem. Takové horko, že když vylezu na slunko, okamžitě se mi rozjede migréna. Ano, nikdy nejsme s počasím spokojení... Ale nemáme moře, kde těch 40°C ve stínu rozfouká vítr. *** Čas proto trávíme doma v "chládku" nebo vyrážíme do ulic na zmrzlinu. Jen když chci udělat pár hezkých fotek, tak Davča stávkuje. Že se nechce fotit s holkama... Otráveného Davči si nevšímejte. Zaměřte se na holky v pozadí :) Chlapec se umoudřil, až zapózoval sám :) *** Když je dopoledne ještě docela chládek, je třeba toho využít a poslat děti s odpadky. To je pak člověk nevidí i hodinu :) *** Klárčiny narozeniny většinou strávíme na nějakém výletě. Letos se nikomu nechtělo nikam jet, tak jsme děti "vytáhli" alespoň na zámeckou věž. To jsou panoramata... A doma nás čekal skvělý dort.....

Letí to, co? Dlouho jsem si nemohla zvyknout na to, že jsou tu prázdniny a ony už skoro končí :) Klárka má ve čtvrtek narozeniny a pak už se to jen přehoupne. *** Víte, jak se říká: "Jedno dítě = žádné dítě." Tak něco na tom bude... Je jedno, které z těch našich tří lumpů není doma, vždycky to je poznat. Využila jsem nepřítomnosti Klárky (minulý týden strávila na táboře) a našila jí nějaké věci k narozeninám. Už několikátou sezónu to tak mám... oblečení k narozeninám (a často i k Vánocům) nekupuju, ale šiju. Pak v průběhu roku se dokoupí to, co je zrovna potřeba (třeba boty, na ty nemám odvahu :) Potřebuju vyšít nějaké skladové zásoby látek, takže jsem se nemohla úplně moc "rozšoupnout", ale něco málo... Mikina #1 (ke kraťáskům) Mikina #2 Tak uvidíme, co na to řekne. Už ve čtrtek! Pak už jen jedna rychlovka - mantinel k posteli - pro jednu zákaznici. ***   Ve středu mě taky čekala jedna pracovní schůzka. S agenturo...

Týden byl ve znamení příprav na tábor. Prvních pár dní sice děti strávily na chatě a v bazénu, na konic týdne už jsme zakopávali o kufr a hromádky oblečení. Je to nezvyk... O jedno dítě míň a byt je jakýsi prázdnější a tišší... Ale není to tím, že by Klárka byla nějak výrazně ukecaná nebo tak... Spíš je jednodušší soustředit se "jen" na dvě děti a ne na tři :) Ač by se mohlo zdát, že si člověk užie více klidu, tak to tak nemám... Spíš mám pocit, že mi chybí kus mě. A ve výsledku je jedno, které dítě doma zrovna chybí. U Klárky je to velká událost. Pořád se nás držela jako klíště a teď - sama se rozhodla, že pojede na tábor a je tam. A rovnou na týden a rovnou do míst, kde není signál. Nevím, jestli je to horší pro ni nebo pro mě :) Jako předčasný narozeninový dárek dostala kufr na kolečkách. A naplnily jsme ho spolu skoro po okraj. A aby věděla, jak se má za týden zabalit na cestu domů, bylo třeba sepsat seznam věcí, co s sebou veze a přiložila jsem jí i fotk...