Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Poslední aneb Něco končí, něco začíná!

Rok 2018 má před sebou už jen pár hodin. Jaký byl? Splnilo se vám to, co jste si loni v tuto dobu přáli?

Já o tom všem, co bylo a co nás čeká, v poslední době docela přemýšlím a i proto jsem se rozhodla, že dnešní blog je poslední. Nejen v letošním roce ale tak nějak vůbec... celkově. 
Neříkám, že je to navždy.
Jen od ledna plánuju změny a chtěla bych na to mít více prostoru i času. A i když ráda píšu (a básničky mi nejdou), věřím, že z Tý-deníku se stane aspoň "občasník".
***
Když se ohlédnu na poslední čtyří měsíce, dalo by se to shrnout jedním slovem: VYČERPÁVAJÍCÍ! A tak už fakt fungovat nechci. Momentálně jsem ve stavu, že šicí stroje obcházím velkým obloukem a jakákoliv práce s nimi mi nedělá radost tak, jako to bylo dřív. Týden vánočních prázdnin na regeneraci bohužel nestačil.
Posledních devět let jsem si neužila advent a vánoční přípravy. Plnila jsem téměř nemožné, aby dárky pro zákazníky byly pod stromečkem včas a sama jsem pak sháněla po nocích na eshopech, co naše děti …

4. advent aneb Vánoce jsou tu!

Tak je to tady... Už večer se rozsvítí stromečky i očička dětí těšících se na dárečky...
Přemýšleli jste nad tím, jaký byl celý ten rok, kterému už zbývá poslední týden?

I já začala bilancovat... 
Hlavní změnou u mě na FB stránkách Marcela Tabáčková - zakázkové šití a tmarcela's od Nového roku bude, že velmi omezím šití na zakázku a budu pro vás šít jen věci na sklad z látkových zásob, co mi tu za posledních pár měsíců "vyrostly". Rozhodla jsem se tak proto, že je to časově, fyzicky a psychicky náročné, a také proto, že chci mít více času na své tvoření, ale hlavně na rodinu.
Ti z vás, kdo se se mnou domlouvali na šití na příští rok prosím, aby se mi připomněli do mailu či zpráv a ujasníme si detaily.
Zakázkové šití softshellových věcí bude nejspíš fungovat jako doposud...

Děkuji všem za pochopení a přeji krásné svátky
Vaše *M*

3. advent aneb Týden do Vánoc

Tak se nám to zase přiblížilo... Už jen týden a budem rozbalovat dárečky. Tak snad je stihnu vůbec najít a zabalit :)

Pondělí bylo ještě ve znamení podzimu...


...ale v úterý už přišla zima.


Ve středu dopoledne - "rychlobatůžek", aby stihl dorazit do Vánoc...


...a odpoledne už první fotka u stromečku (ve školce).


Ve čtvrtek ještě ledvinka/kabelka...


...a zakázky "na dálku" jsou hotové a odeslané. Teď už asi "jen" osm "maličkostí" a 23. můžu začít péct cukroví...
Opět jsem to letos časově nedala. A moc mi nepomáhá ani tělo... Snaží se ho porazit chřipka či co.

***
V neděli zdravotní procházka a zpátky do roboty...

...a když se budete pořádně dívat, možná tam najdete i tři trpaslíky.

2. advent aneb Dva týdny do Vánoc

Už jen dva týdny. Jak jste na tom s pečením?
My asi takto - máme dva druhy "cukroví" - perníčky (z původního množství zbyla tak 1/3) a včera čerstvě napečené kakaové sušenky (těch je 52 ks, tak uvidíme, kolik jich zůstane).

Uvidíme, jestli stihneme víc.
Do Vánoc mám rozplánováno šití snad na každý den. Jen během dneška musím došít dvě kabelky a o rovnou je odeslat. Do konce týdne jsou ještě asi čtyři. A nepočítám další a další věci, které si nechávám až na konec, protože jsou pro místní a nemusím tedy spoléhat na poštu.
***
Začátek týdne patřil dlouho nasmlouvaným zakázkám... Jedny šaty na firemní večírek...

A jedny softky...

***
A i na Vsetín k nám dorazil Mikuláš... Už několik let nechává balíčky i s uhlím v chaloupce na zahradě u babi a dědy...

 ***
O víkendu ještě rychle další várka na vánoční jarmark do školy...

A dopisy pro Ježíška za okno...

1. advent aneb Tři týdny do Vánoc

Fakt je zima. Člověk to pozoruje i na výrobcích ve školce...

A pak je radost obrovská, když venku leží centimetr sněhu! Jen jsou trochu únavné celodenní otázky typu: "Půjdeme dneska bobovat?"
***
Letos jsem se zase rozhodla pro adventní kalendář jiný než běžně dostupný v obchodech. Ale asi naposled. Se to docela prodraží... hledat minidárečky pro tři děti různých zájmů. Balíčky otvírají vždy po snídani... Jen Davčovi e jedno, jaké jídlo je zrovna na řadě, takže čeká, že další balíček bude rozbalovat při obědě a pak i při večeři...
Takto to vypadalo na začátku týdne, když ještě nebylo vše kompletní...

A takto už posledního listopadu...

***
A když zabrousím k práci...
Nešiju jen "velké" věci (ať už rozměrově či jinak) jako třeba komplet mikin pro rodinku motokrosařů... Jako jasně, ono to teď nevynikne, ale to tam ještě chybí celoplošný tisk :) Sama jsem moc zvědavá...


Ale šiju i "malé" věci jako třeba gumičky na menu pro restauraci Na kraji lesa :)

Miluju, jak je ta p…

Dopis aneb Milý Ježíšku!

Milý Ježíšku,
k Vánocům bych si moc přála "nákoleníky". Celý víkend jsem klečela nad střihy či látkami a už se mi dělají mozoly na kolenou a nártech. Pak jestli by to ještě šlo, tak trošku přifouknout náš byt. Nebo alespoň pracovnu. Nevejdu se sem. Nejen s materiálem ale i při práci...

Nastříhány dvoje softky (letos kolikáté už?), mikiny a pracuje se na dalších mikinách pro Yamaha team motokrosařů :)
***
Ale začátek týdne byl taky veselý...
Začala jsem se ztrácet ve všech těch střizích. A to tak moc, že pro mě bylo jednodušší střih znovu udělat, než ho v tom množství najít. A takto to vypadalo asi po dvou hodinách třídění...

***
A když jsem se konečně vyhrabala, byly tu zase softshellky. Jsou tu pořád. A přibývá jich. Super výhoda šití softshellek je ta, že jsou pokaždé úplně jiné...


Sněží! aneb Jak málo stačí k radosti

Neděle. Po dlouhém, krásném, barevném podzimu se "konečně" ochladilo. Teplota klesla pod nulu. Po tom dlouhém období, kdy člověk mohl vyletět před barák jen v mikině, je to pořádný šok. Když ale začalo sněžit, měli jste vidět ta rozzářená očka našeho Davči! To byla fakt nepředstíraná radost. On totiž ví, že když je zima a sněží, brzy přijde Ježíšek. Jen si, bobek, myslí, že to bude dřív než za pět týdnů :)
foto zdroj: pixabay.com
Jinak jsem chtěla napsat, že se mi zmenšuje hromádka se zakázkami... Ale jen jsem na to pomyslela, tak mi přišla další :) No jo, ještě máte do středy možnost objednávat :) A to hlavně TADY nebo TU!
Ale teď...

Ceny aneb Až se klient zeptá...

Včera jsem na FB v jedné skupině četla krásný a pozitivní text...
"Celý den vyhlížím vločky, poslouchám, jestli někde neřehtá kůň a Martin asi peče, bo venku je teplo a já se potím u loupaní ořechů.
Vločky mám jen v mrazáku nebo ovesné... Vypadá to na kalifornské Vánoce..."

No, zatím to tak vypadá. Ale za týden může být všechno jinak. Každopádně - na Vánoce se těším. Skoro nejvíc ale na ty všechny vůně.
Ale než to všechno přijde, zkusme se víc usmívat, brát s nadhledem a zbytečně se nestresovat :) Mně to moc nejde, ale pracuju na tom :)
***
O víkendu se mi do rukou dostaly dva naprosto vystihující a všeříkající obrázky...

Berte to s nadhledem :) Nikoho se nechci dotknout nebo tak, jen jsem chtěla "odlehčeně" říct, že ne vždy je to jednoduché. Na druhou stranu si strašně moc vážím vás všech, kteří se neustále vracíte - DĚKUJU!
***
Na to trochu navazuje obrázek číslo dvě:

Jako... na všem se dá domluvit, fakt :) Ale s cenou se většinou moc hýbat nedá. Často to pak souvisí s k…

"Nazabití" aneb Historie se opakuje!

Taky jste měli na základce spolužáka/spolužačku, která se sice tvářil/a jako kamarád/ka, ale vlastně to bylo jen převtělené zlo? Já něco takového zažívala... A teď, po pětadvaceti letech, se historie opakuje. Klárka se do školy netěší, je ve stresu a pak si to vybíjí na nás. Za všechno může spolužačka. Slovně ji napadá, týrá a zesměšňuje.
Mám vztek! Všechno se mi vrací. Jen teď mám tak nějak víc odvahy a síly. Ale je řešení snažit se to vyřešit za Klárku? Nebylo by to pak ještě horší? Říkala jsem jí, že když už nebude vědět co, tak ať jí vlepí pár facek. Myslím, že i za tu poznámku by to stálo! A třeba by se nám všem ulevilo.
Když jsem nad tou vzniklou situací seděla a přemýšlela, došlo mi, že takto ubližují děti-jedináčci. Ti, kteří mají všechno a  umí toho využít.
Jak to řešit? Jak jí pomoct?

Jóga aneb Jak jsem (z)ničila své tělo :)

Další náročný týden za mnou. Spooousta softshellu. A jak jsem začínala vidět konečně konec, začaly chodit další objednávky :) K tomu všemu se mi začínají kupit resty a kabelky a v hlavě spousta novinek a tak málo času...






Byla to dřina... ale když pak člověk vidí výsledek, je to super. Největší radost mám však z toho, když se líbí dětem...

A chodí v nich i spát :)

*** A ještě než jsem v neděli ušila sukýnky pro holky na školní Halloween...

*** ...zvládla jsem ve čtvrtek první hodinu jógy! Celý život, co si pamatuju, o ni jen mluvím. Tak konečně přišel ten správný čas. Jako jediná - začátečník. Většina ženských v šedém oblečení a s šedou podložkou, já svítila v růžové na tyrkysové karimatce :) Překvapilo mě, jak to všechno šlo snadno. Žádný velký problém... Krom jednoho. Zjistila jsem, že mi v osm ráno nedělá úplně dobře mít hlavu dolů... Nic mě nebolelo. Dokonce bych řekla, že jsem po delší době chodila narovnaná..., ale ten víkend! Poznala jsem, že mám i svaly, o kterých jsem moc nevěděla :) V…

Blog aneb Milý deníčku...

Milý deníčku...
Psali jste si někdy deník? Já jo, na základce. A když si teď vzpomenu, co jsem řešila, jen kroutím hlavou :) To byly "starosti".
Teď si vlastně píšu deník znova. Už téměř tři roky. Ale není to tajné... Pak mám ještě diář. Tam si píšu větší tajnosti, i když to momentálně docela zanedbávám. Možná je to jen tím, že nic tajného mě nenapadá... To nejtajnější, co tam je, je seznam dárků, co si naše děti přejí pod stromeček.
***
Jsem ráda, že jsme minulý týden stihli pouštění draka. Počasí se za ten týden otočilo o 180°. Ale vlastně mě to nepřekvapuje. Je přece podzim, říjen. Za týden tu máme podzimní prázdniny. Jen je škoda, že čím kratší jsou dny, tím méně fotek máme. Vlastně mám ve složkách jen ty pracovní...
Pondělí. Po delší době kabelka s novým dětským vzorem - na přání.
Úterý. Maskáčové bodyčko pro mrně - na přání.

Zbytek týdne? To už jsem jen dělala střihy, stříhala softshell, sešívala jednotlivé díly, aby se mi nepomíchaly, ozdobně prošívala, kupkovala a pak chystala na…

Stres aneb Tiky jsou daní za nepřetržitý provoz!

Celý týden byl náročný. A to tak moc, že mi začlo tikat oko. Nejdřív nenápadně, sem tam. Uprostřed týdne už jsem měla pocit, jako bych nepřetržitě mrkala a v pátek už jsem "tikala" oběma. Víkend přišel v pravý čas. A když ten minulý byl pracovní, tak tento byl pohodový. V sobotu úklid starého oblečení a v neděli pouštění draka.
Ale pěkně postupně...
***
Mám ráda barvy. Tmavé oblečení šiju i kupuju jen výjimečně. O to větší radost jsem měla ze zakázky v duhových barvách. Byl mi dodán scrap šátku a já jej měla použít na oblečení a doplňky pro batole.

*** I zákaznice, která si objednala softshellku pro svoji dcerku, se konečně dočkala :)

A je super jak stejná látka, téměř stejný motiv, vynikne pokaždé jinak...


*** Ve čtvrtek jsem se šla cournout městem. Cílem byl minipivovar a výborný oběd.



*** V pátek další dodělávka a předávka softshellek.
A kam můžu, tam "narvu" duhové nitě :)

*** Ale největší paráda - neděle. Krom toho, že měla Agátka svátek, jela se Velká pardubická..., tak …