Tý-deník návrhářky

Další náročný týden za mnou. Spooousta softshellu. A jak jsem začínala vidět konečně konec, začaly chodit další objednávky :) K tomu všemu se mi začínají kupit resty a kabelky a v hlavě spousta novinek a tak málo času... Byla to dřina... ale když pak člověk vidí výsledek, je to super. Největší radost mám však z toho, když se líbí dětem... A chodí v nich i spát :) *** A ještě než jsem v neděli ušila sukýnky pro holky na školní Halloween... *** ...zvládla jsem ve čtvrtek první hodinu jógy! Celý život, co si pamatuju, o ni jen mluvím. Tak konečně přišel ten správný čas. Jako jediná - začátečník. Většina ženských v šedém oblečení a s šedou podložkou, já svítila v růžové na tyrkysové karimatce :) Překvapilo mě, jak to všechno šlo snadno. Žádný velký problém... Krom jednoho. Zjistila jsem, že mi v osm ráno nedělá úplně dobře mít hlavu dolů... Nic mě nebolelo. Dokonce bych řekla, že jsem po delší době chodila narovnaná..., ale ten víke...

Milý deníčku... Psali jste si někdy deník? Já jo, na základce. A když si teď vzpomenu, co jsem řešila, jen kroutím hlavou :) To byly "starosti". Teď si vlastně píšu deník znova. Už téměř tři roky. Ale není to tajné... Pak mám ještě diář. Tam si píšu větší tajnosti, i když to momentálně docela zanedbávám. Možná je to jen tím, že nic tajného mě nenapadá... To nejtajnější, co tam je, je seznam dárků, co si naše děti přejí pod stromeček. *** Jsem ráda, že jsme minulý týden stihli pouštění draka. Počasí se za ten týden otočilo o 180°. Ale vlastně mě to nepřekvapuje. Je přece podzim, říjen. Za týden tu máme podzimní prázdniny. Jen je škoda, že čím kratší jsou dny, tím méně fotek máme. Vlastně mám ve složkách jen ty pracovní... Pondělí. Po delší době kabelka s novým dětským vzorem - na přání. Úterý. Maskáčové bodyčko pro mrně - na přání. Zbytek týdne? To už jsem jen dělala střihy, stříhala softshell, sešívala jednotlivé díly, aby se mi ...

Celý týden byl náročný. A to tak moc, že mi začlo tikat oko. Nejdřív nenápadně, sem tam. Uprostřed týdne už jsem měla pocit, jako bych nepřetržitě mrkala a v pátek už jsem "tikala" oběma. Víkend přišel v pravý čas. A když ten minulý byl pracovní, tak tento byl pohodový. V sobotu úklid starého oblečení a v neděli pouštění draka. Ale pěkně postupně... *** Mám ráda barvy. Tmavé oblečení šiju i kupuju jen výjimečně. O to větší radost jsem měla ze zakázky v duhových barvách. Byl mi dodán scrap šátku a já jej měla použít na oblečení a doplňky pro batole. *** I zákaznice, která si objednala softshellku pro svoji dcerku, se konečně dočkala :) A je super jak stejná látka, téměř stejný motiv, vynikne pokaždé jinak... *** Ve čtvrtek jsem se šla cournout městem. Cílem byl minipivovar a výborný oběd. *** V pátek další dodělávka a předávka softshellek. A kam můžu, tam "narvu" duhové nitě :) *** Ale největší paráda ...

Trošku nestíhám. Opět. Takže žádné velké vypisování... A berte těch pár řádků jako omluvu, prosím... Mám jen jednu hlavu a jedny ruce, dělám i deset hodin denně, sedm dní v týdnu. Snažím se, aby každý kousek byl originál, takže s vámi vybírám materiál, upravuji střih na míru, stříhám látku, šiju, tisknu faktury i balím balíky. Rychleji to prostě nedávám, i když se snažím... Tuto práci miluju, ale své zdraví a rodinu taky. Ani jedno nechci zanedbávat, tak mi dejte jen trochu víc času. Na všechny myslím, na všem se pracuje a postupně se vyřizuje. *** A teď něco málo z minulého týdne... Dvoje softshelky pro již stálou zákaznici, resp. pro její děti ***   A jedna nová kabelka. Batoh. Vlastně obojí. Záleží na tom, jak připnete popruhy. *** No nic. Jdu pokračovat. Mám tu před sebou troje softky na spravení, dvě kabelky na ušití a seznam dalších softshellových věcí. Tak snad ten další říjnový týden přežiju ve zdraví. Už teď sotva sedím. Stojím. ...

Začátek týdne byl ve znamení softshellu. Venku se ochladilo, takže je nutné urychlit objednávky. Nejdřív jsem potřebovala došít bundu Davčovi, protože později už bych se k ní nemusela dostat. A vzhledem k tomu, že jsem ji měla nastříhanou od jara, nemusela by mu být dobrá... *** A pak to šlo jedno za druhým... Další bunda, troje softky a pořád nejsem u konce... *** V pátek, na sv. Václava, jsme opět vyjeli do přírody. Pár minut za městem... Klárka ovšem s sebou všude tahala třídního maskota, takže je s námi i téměř na všech fotkách. V neděli o tom, co s ním prožila, musela napsat do jeho deníku. Hned u chalupy jsme našli první letošní václavky. Později jsme vyběhli na kopec Vrch. Po hřebeni jsme si udělali asi kilometrovou procházku. Bylo fakt krásně. Divočáka ani medvěda jsme nepotkali... Z nejvyššího místa jsme pak měli krásný výhled na Vsetín, resp. na naše sídliště. Tam někde, jak Klárka ukazuje, bydlíme.   ...

Vidíte to datum, jo? A už jste začali nakupovat vánoční dárky? Já teda ne ve velkém, ale pár kousků mám a co nemám, mám napsáno na seznamu... To jsou většinou věci, o kterých se děti zmínily jen tak mimochodem... a nakonec je z nich největší radost :) Davča teda nutně potřebuje nové nářadí, sekačku a hlavně motorovou pilu. Tak jsem zvědavá :) Poslední teplý týden máme nejspíš za sebou. Kroutím jen hlavou nad počasím... Jeden den skoro 30°C, přes noc spadne teplota na 12°C a víc už to nevyleze. Jsou to strašné výkyvy... Mám pocit, že jsme se konečně tak nějak "zajeli" ve školních a pracovních povinnostech. Všechno funguje a docela se daří :) Práce mám, že bych mohla zaměstnat alespoň jednoho člověka, ale pořád mě to ještě baví... I když... Jsou dny, kdy mě z toho vysedávání u stroje tak bolí zadek, že je problém obléct si i kalhoty, když mám jít vyzvednout děti z "ústavů". Minulý týden měl Davča ve školce první akci. Mimo jiné i první vystoupení......

Tak jsem si myslela, že jakmile děti nastoupí do ústavů, budu mít téměř 14 dní na přípravu přehlídky kabelek a i nějakého oblečení. No, co čert nechtěl... Práce schopná jsem byla jen ten první zářijový týden, včetně víkendu, a pak už to nešlo... Byla jsem ráda, že stíhám balit, chystat, tisknout letáčky a sem tam se vrhnout na nějaké zakázky. Ale... Myslím, že to stálo za to a na vsetínské poměry to bylo více než skvělé :) Nakonec měly největší úspěch batůžky. Za to jsem strašně ráda, protože to byl ten první týden v září, kdy jsem je vymýšlela, kreslila, stříhala a šila... Takže vím, že při chvilce budu našívat další. I pro sebe :) Dokonce i Klárka byla za hvězdu - prošla se po mole a myslím, že se jí to i líbilo :) Nicméně... teď už zpátky do rachoty. Další kojící oblečení pro stálou zákaznici. U první fotky - jde o tílko, sukně je moje :) *** A konec týdne? Tak jako každý rok se letní sezona uzavřela... moštem :) Ale letos snad ...