Přeskočit na hlavní obsah

Blog aneb Milý deníčku...

Milý deníčku...

Psali jste si někdy deník? Já jo, na základce. A když si teď vzpomenu, co jsem řešila, jen kroutím hlavou :) To byly "starosti".

Teď si vlastně píšu deník znova. Už téměř tři roky. Ale není to tajné...
Pak mám ještě diář. Tam si píšu větší tajnosti, i když to momentálně docela zanedbávám. Možná je to jen tím, že nic tajného mě nenapadá...
To nejtajnější, co tam je, je seznam dárků, co si naše děti přejí pod stromeček.

***

Jsem ráda, že jsme minulý týden stihli pouštění draka. Počasí se za ten týden otočilo o 180°. Ale vlastně mě to nepřekvapuje. Je přece podzim, říjen. Za týden tu máme podzimní prázdniny.
Jen je škoda, že čím kratší jsou dny, tím méně fotek máme. Vlastně mám ve složkách jen ty pracovní...

Pondělí.
Po delší době kabelka s novým dětským vzorem - na přání.

Úterý.
Maskáčové bodyčko pro mrně - na přání.


Zbytek týdne?
To už jsem jen dělala střihy, stříhala softshell, sešívala jednotlivé díly, aby se mi nepomíchaly, ozdobně prošívala, kupkovala a pak chystala na víkend...
Osmero kalhot ze softshellu. Mám čtyři kousky. Myslím, že dnešek bude ještě náročný :)


***

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.