Přeskočit na hlavní obsah

Vzpomínky

Nejsem žádný fotograf, ale foťák je můj každodenní přítel. Protože co kdybych náhodou potřebovala něco "cvaknout"?
S dobou moc nejdu, takže foťák v mobilu používám jen v největší "krizi". Jsem prostě staromódní - foťák je na focení, telefon na telefonování. Případně ještě na esemesky. Taktéž psané postaru - s T9 si nerozimím :)

Foťák máme už nějaký ten pátek. Letos oslaví padesátou tisící fotku..., tak snad ještě chvíli vydrží. Fotím nejen pracovní věci, postupy šití, hotové výrobky, ale hlavně děti. Naše.
Jsou situace, které si chci uchovat ve vzpomínkách co nejdýl a taková fotka v albu je to nejlepší.
Od roku 2009 každého půl roku vytvářím novou fotoknihu. Vím, že to není jako klasická fotka, na kterou si můžu sáhnout, oťapkat, ale na druhou stranu - výhodouje, že se do nich vejde přesně tolik fotek, kolik chci a navíc doplněné textem... 

Za pár let bychom si třeba nevzpomněli na to, jak...

Klárka na balkóně (v necelých třech letech) telefonovala Bořku staviteli...


nebo jak stáčela mošt...


nebo jak jsme Agátku začali fotit každý rok na stejném místě


 ...a nebo jaké měl Davídek bačkůrky...


Prostě - vzpomínky jsou nejvíc! A fotky jsou ty jediné HMATATELNÉ vzpomínky, které máme!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na nákupy III.

 ...a konečně přišla řada i na předškoláky - velikost 116. Bavlněná pyžamka Trička s krátkým rukávem Trička s dlouhým rukávem Mikiny Souprava Veškeré informace a ceny najdete na mém profilu na FLERu a nebo na FB stránkách.

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna...