Přeskočit na hlavní obsah

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho...

A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale...

Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever.
Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná...

A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím.

A mám je! Odpadám únavou ale s úlevou.



 *** 

Ve čtvrtek ráno balím a odpoledne běžím na poštu.
Ve čtvrtek v podvečer najíždím na kostýmy a v pátek v poledne mám hotovo. A jsem opět KO.

Dětem jsem však slíbila zmrzlinu a tak po školce vyrážíme... Jen kdyby tak nefučelo. Ale bylo to fajn. Jaro je opravdu tady.

***

Rychle nachystat základní věci na sobotní "výlet" do Otrokovic. Agátčina první taneční soutěž - Mia festival. Vyjíždíme kolem osmé, abychom tam byli včas. A navíc - Radka čeká na došité kostýmy.

Jen - něco není v pořádku. Po zaparkování Agátka "obhodí" první strom na parkovišti. Ale ulevilo se jí a my to brali jako nervozitu z neznámého.

Poctivě čekala až do poledne, než přišli na řadu. A pak... Hotovo. Zimnice, horečka, první místo, medaile, postup do Prahy, cesta domů a další "tyčka" před autem.
Bylo mi jí střašně líto. Těšila se a vlastně si to neužila. Ale je teda "tvrdá". Nedala na sobě nic znát. Odtancovala to bez chyby jen s jedním zaváháním...

 ***
Ale od soboty leží v peřinách a po té ukecané a usměvavé Agátce ani stopa. Tak snad se brzo vyleží/vyléčí.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.