Když jsem se v patnácti rozhodovala, co budu dělat, umprumka byla jasná volba. Ne jen proto, že se dělaly pouze talentovky (tzn. nemusela jsem se učit na přijímačky z češtiny a matiky), ale prostě jsem postupem času zjistila, že "něco tvořit" je přesně to, co chci dělat.
Prvák nebyl jednoduchý. Všechno bylo nové a navíc daleko od domova. A život na intru taky nebyl vždy procházka růžovou zahradou. Nicméně rozjezd jsem zvládla a pak už to šlo tak nějak samo... Školní přehlídky, i ty celorepublikové, se staly součástí každého ročníku. Ani jsem se nenadála, čtyři roky se přehouply a já před sebou měla rozhodování co dál...
Nikdy jsem nesnila o dalším studiu, ale bylo mi devatenáct a cítila jsem se příliš mladá na každodenní brzké vstávání do práce. Podala jsem si jedinou přihlášku na VOŠ textilní do Brna a řekla jsem si, že to bude "buď a nebo"! Žádné nervy, stres... a ono to vyšlo. Zvolený obor byl super (textilní výtvarník - tisk, krajka, tkaní), teorie na jedničku, ale praxe téměř nulová. Takže jediné, co mi zůstalo je láska k Brnu a k tamní kavárně na Kozí ulici.
Zajímám se o vše, co se týká módy, doplňků a bytového designu, takže i zaměstnání jsem si pak hledala "v oboru". Po absolutoriu na textilce jsem nějakou dobu pracovala v kuchyňském studiu jako designér-prodejce kuchyní. Poté v menší oděvní firmě s dámskou konfekcí, přímo ve výrobě. Nakonec v oděvní firmě se sportovní módou a módou pro volný čas, kde jsem měla na starosti kvalitu výroby od střihů po materiál. Vlastně jsem se tak nějak oklikou dostala zase k tomu, co jsem studovala na střední a co mě tak bavilo.
No a když jsem na začátku roku 2009 nastoupila na mateřskou, začala jsem své nápady konečně i realizovat i doma. Nejdřív výbava pro miminko a pak... kabelky. V tu dobu mi to přišlo jako "nejjednodušší" zboží pro prodej přes internet. A trvá to dodnes. Ale nejsme žádná sériovka, spíš rodinná firma s přátelským přístupem pracující v domácím prostředí. Fungujeme spíš jako jakési "zakázkové šití na dálku". A co to znamená? Zákaznice nemusí vybírat jen z dostupné nabídky hotových kabelek. Může si dotvořit svůj vlastní kousek, aby byl pro ni originální a funkční. A to mám na této práci ráda - tu různorodost. I dvě na první pohled stejné kabelky nikdy nebudou jako přes kopírák...
Na podzim 2015 jsem se pomalu vrátila i k šití oděvů. Sice jen v malém množství, ale dokonale si u toho odpočinu, takže věřím, že se brzy dočkáte rozrůstající se nabídky.
Komentáře
Okomentovat