Přeskočit na hlavní obsah

Jak to všechno začalo...

Když jsem se v patnácti rozhodovala, co budu dělat, umprumka byla jasná volba. Ne jen proto, že se dělaly pouze talentovky (tzn. nemusela jsem se učit na přijímačky z češtiny a matiky), ale prostě jsem postupem času zjistila, že "něco tvořit" je přesně to, co chci dělat.

Prvák nebyl jednoduchý. Všechno bylo nové a navíc daleko od domova. A život na intru taky nebyl vždy procházka růžovou zahradou. Nicméně rozjezd jsem zvládla a pak už to šlo tak nějak samo... Školní přehlídky, i ty celorepublikové, se staly součástí každého ročníku. Ani jsem se nenadála, čtyři roky se přehouply a já před sebou měla rozhodování co dál...

Nikdy jsem nesnila o dalším studiu, ale bylo mi devatenáct a cítila jsem se příliš mladá na každodenní brzké vstávání do práce. Podala jsem si jedinou přihlášku na VOŠ textilní do Brna a řekla jsem si, že to bude "buď a nebo"! Žádné nervy, stres... a ono to vyšlo. Zvolený obor byl super (textilní výtvarník - tisk, krajka, tkaní), teorie na jedničku, ale praxe téměř nulová. Takže jediné, co mi zůstalo je láska k Brnu a k tamní kavárně na Kozí ulici.

Zajímám se o vše, co se týká módy, doplňků a bytového designu, takže i zaměstnání jsem si pak hledala "v oboru". Po absolutoriu na textilce jsem nějakou dobu pracovala v kuchyňském studiu jako designér-prodejce kuchyní. Poté v menší oděvní firmě s dámskou konfekcí, přímo ve výrobě. Nakonec v oděvní firmě se sportovní módou a módou pro volný čas, kde jsem měla na starosti kvalitu výroby od střihů po materiál. Vlastně jsem se tak nějak oklikou dostala zase k tomu, co jsem studovala na střední a co mě tak bavilo.

No a když jsem na začátku roku 2009 nastoupila na mateřskou, začala jsem své nápady konečně i realizovat i doma. Nejdřív výbava pro miminko a pak... kabelky. V tu dobu mi to přišlo jako "nejjednodušší" zboží pro prodej přes internet. A trvá to dodnes. Ale nejsme žádná sériovka, spíš rodinná firma s přátelským přístupem pracující v domácím prostředí. Fungujeme spíš jako jakési "zakázkové šití na dálku". A co to znamená? Zákaznice nemusí vybírat jen z dostupné nabídky hotových kabelek. Může si dotvořit svůj vlastní kousek, aby byl pro ni originální a funkční. A to mám na této práci ráda - tu různorodost. I dvě na první pohled stejné kabelky nikdy nebudou jako přes kopírák...

Na podzim 2015 jsem se pomalu vrátila i k šití oděvů. Sice jen v malém množství, ale dokonale si u toho odpočinu, takže věřím, že se brzy dočkáte rozrůstající se nabídky.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna...

Osm

Rok se s rokem sešel a Klárka má "zase" narozeniny. Čím je starší, tím složitější je vymyslet dárek vhodný jejímu věku. Naštěstí není náročná! První věc, kterou si přála, byly lístky na Ewu Farnou. No, nejdřív mě to překvapilo, ale nakonec - proč ne?! Nakonec, je dost velká na "zážitkové dárky"... A protože zážitků není nikdy dost, rezervovali jsme si i lístky do kina - přesně na den narozenin - 23. srpna. Holky milují Svěráka a Po strništi bos mají naposloucháno, tak věřím, že budou rády. Dalším větším dárkem by měly být sluchátka... Od té doby, co chodí tancovat, ji hudba neustále provází... A ještě jednu věc měla psanou na seznamu...  Něco nového na oblečení do školy. Vybrala si látku, zadala požadavky, tak snad... Ve třídě bývá chladno . A pak už jen drobnosti. A narozeninovou výzdobu . Máme na to devět dní, tak snad to všechno doladíme. Nebo máte nějaký nápad, co holce na prvním stupni ZŠ?