Přeskočit na hlavní obsah

Jak letí čas...

Do pětadvaceti jsem se těšila na každé narozeniny... Pak už jsem to přestala počítat a "přesměrovala" jsem se na narozeniny svých dětí. Když se mě někdo zeptá, kolik mi je, dopočítávám to právě přes věk potomků. A někdy je to docela dřina. A navíc se tomu občas nechce ani věřit...

Jako by to bylo včera, když jsem se vrátila z porodnice poprvé (srpen 2009)... podruhé (květen 2012)... potřetí (duben 2015)...


Člověk se učí fungovat v nové situaci, snaží se užít si každý nový den a pak... ten první rok tak neuvěřitelně rychle uteče...


...ale stejně je to strašně super!

Při poslední oslavě prvních narozenin jsme (kvůli počasí) nemohli udělat narozeninovou zahradní party, tak jsem chtěla vyzdobit alespoň kousek obyváku s kuchyní. Našla jsem úžasné stránky mojeparty.cz a vybírala a kombinovala a vkládala do košíku a zase vyhazovala a něco nakonec přece jen objednala.



Už teď plánuju oranžovou party pro Agátku (za měsíc a půl) a červenomodrou pro Klárku...

Díky mateřské jsem se vrátila zpátky k šití, které jsem (mimo jiné) vystudovala a kterému se věnuji alespoň na poloviční úvazek. Začalo to kabelkama, ale čím dál častěji "utíkám" k oblečení, které  bylo mým hlavním oborem.
Jsou to často sice "jen" drobnosti pro prcky, ale poslední větší "akcí" se staly taneční kostýmy pro deset holek (o tom, jak to dopadlo, napíšu za týden).
Stejně jako u dětí se raduju z každého pokroku, u výrobků je to hodně podobné. Mám radost, jak se "z ničeho" stává "něco", které posléze udělá radost "někomu" dalšímu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení...
26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat...

Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...
 ...které se shodovalo s číslem na seznamu...

Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec března. Dva měsíce se mi zdálo tak akorát…

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)
První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.
Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...
Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :) Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "v…