Jak přestat...?

Jednoduše! Nikdy nezačít... Ať jde o cokoliv.

Alkohol.

V podstatě jsem abstinent. Měla jsem asi dvě "světlé" chvilky, kdy to pár piv nebo becherovka v danou chvíli řešila... A v obou případech za to mohl chlap.

Poprvé - to mi bylo asi šestnáct. Hospůdka blízko intru a nešťastná láska.

Naposled - to mi bylo asi dvacet. Silvestr a radost z toho, že jsem single :)

V pětadvaceti první těhotenství a tím to všechno skončilo :) Pivo mi chutná všechno stejně, vínu nerozumím... Míchané nápoje miluju, ale mezi náma - často ani nepoznám, jestli tam nějaký alkohol je :)

Ale vystačím si. Kafe a kofola. Třeba.

zdroj: pixabay.com

Cigarety.

Ty mě provázely celé dětství. Pamatuju si dovolené, kdy si taťka přibalil vždy balík cigaret s lodičkou. Bez toho jsme neodjeli. A pak, ze dne na den, přestal. Dokonce mu v práci ve stole zůstala otevřená krabička s posledními pěti kousky. A už se k tomu nevrátil. Brzy to bude sedmnáct let.

Vlastně až přestal, jsem si uvědomila, jak je to fajn... Ten čerstvý vzduch a tak. Takže jsem to opět jen jednou vyzkoušela a byla jsem "výlečená".

 zdroj: pixabay.com

Jídlo.

Strašně nerada vařím cokoliv slaného. Nevím proč. Nebaví mě to. Možná proto, že musím. Přes týden tu jednu dvě porce nějak zvládám, ale přes víked... Jsem ráda, že mám úžasného muže, který vaří rád. A já se můžu věnovat něčemu jinému - třeba úklidu nebo praní ;) 

 zdroj: pixabay.com

Ale sladká jídla a pečení - to je moje. Takže až jednou budu vážit metrák, tak budu vědět z čeho :)

  zdroj: pixabay.com

Ono je to ale těžko. Téměř všude cpou výrobci zvýrazňovače chuti, takže si sice s radostí sem tam dám kousek salámu nebo kořeněné maso, ale druhý den je mi tak blbě, že nevylezu z postele. Takže jediné řešení jak přestat s "éčkama" je sladké jídlo :)

I když o víkendu už mě napadla i varianta RAW stravy... Tak uvidíme :)

Když bych teď měla článek přesměrovat k šití, tak jediná varianta jak přestat, je opravdu nezačínat. Protože vždycky je co šít a vždycky si říkám ještě kousek, ještě deset centimetrů, deset minut... Teď mě "naštěstí" brzdí skříplý nerv na zádech, tak to tak nepřeháním... ale šije mi to aspoň v hlavě.

Nebo si vymyslím "šicí plán" a pak když k němu dojde "naostro", tak lítám od jednoho k druhému jak lesní včela. A výsledek? Rozdělaných deset věcí, ale ani jedna hotová.

 zdroj: facebook.com