Přeskočit na hlavní obsah

Dort

To jsem si tak 25. května 2012 šla kolem desáté večer lehnout... O třičtvrtě na dvě mě probudilo píchnutí v boku... Fu, dneska by to šlo, řekla jsem si. V klidu jsme se nachystali, o třičtvrtě na tři prošli vrátnicí... a pak začalo svítat. A to nejlepší na konec noci - 26.5. ve 4:35 na mě vykukla Agátka. No, co víc jsem si, pět dní před narozeninami, mohla přát.. :) A už to bylo pět let!

A každé narozeniny je třeba řádně oslavit. Stejně jako minulý rok, vévodila všemu oranžová barva. Balící papíry, část dárků, výzdoba, i dort od prarodičů. No, proč ne. I já chtěla něco dobrého upéct a tak jsem vymyslela ovocný dort s čokoládovým korpusem...

Z tohoto těsta většinou pečeme mini muffiny, ale vzhledem k tomu, že není moc sladké a je tam téměř jen kakao a dvě tabulky hořké čokolády, je to příjemná změna oproti všem těm bábovkovým či piškotovým těstům.


Těsto jsem jeden den upekla a nechala uležet. Provoněný byl celý byt. Další den mělo následovat "zdobení.
Jako nejtěžší se ukázalo rozdělení korpusu. Doma moc dlouhých nožů nemáme, takže jsem to "pižlala" jedním zubatým. Výsledek? Celé to bylo jakési nakřivo, takže jsem jej pak jen lepila tvarohem k sobě.


Takže... Mezi dvě poloviny korpusu jsem namazala rozšlehaný tvaroh, přilepila je k sobě a nahoru opět dala další vrstvu tvarohu. Na pár hodin do ledničky, ať tvaroh co nejvíce zatuhne.


Pak je na řadě ovoce. U nás se osvědčily bobule (černý a červený rybíz a borůvky), ale lze použít i kompotované ovoce...


Kuličky je třeba pěkně umačkat a pak... Uvařit pudink, přidat trochu cukru, bezinkový sirup a místo mléka zalít vodou.


Pomalu zalívat šufánkem (= naběračkou).


Až máme hotovo, necháme vychladnout nejdříve na stole a poté dáme přes noc do lednice.


Poté podáváme... Já tam dala ovoce asi až moc a tvarohu málo, takže se mi dort mírně sypal. Ale chuťově - MŇAMKA!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.