Přeskočit na hlavní obsah

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)

První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.

Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...

Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :)
Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "vyguglila", že má jen něco málo přes osm tisíc obyvatel. Na druhou stranu - Kroměříž mě zase překvapila opačně. Působila na mě tak nějak "obrovsky", ač je na počet obyvatel stejně velká jako Vsetín.

Pravidelně, když někam vyrážíme, je naše první zastávka (nepočítám tu v případě nevolnosti) v restauraci na oběd. Doma jsme si našli, že přímo před vstupem do Květné zahrady (což byl hlavní cíl cesty) je nějaká restaurace... Krásná bílá zeď, rustikální dveře, menu napsáno na tabulích... Stisknem kliku a... před námi se otevřel prostor vysypaný štěrkem, vzadu pod stromem čtyři štamgasti, něco málo věcí, co připomínaly pozůstatky dětského hřiště, pár stolů, lavic a dvě budovy... Jedna měla dvě okna - příjem objednávek a výdej jídla. Druhá, umakartová, bylo WC. Prostě se někdo nejspíš zbavoval jádra a toto byla správná volba :) I ta akustika byla tak nějak stejná...
Každopádně, ač jsme byli zpočátku nemile překvapeni, tak oběd byl dobrý... Připadala jsem si jako před téměř pětadvaceti lety na dovolené na Pálavě - točená kofola a smažák s hranolkama :)
Agátka miluje párek v rohlíku a tak se do něj pustila, že téměř všechna hořčice skončila na triku. Celý výlet prochodila s umazaným trikem. Nicméně - nebyla sama. Zjistili jsme, že Klárka jela s flekem na šatech už z domu a Davík je v tom nenechal dlouho samotné - na kraťasech mu skončila zmrzlina :) 

Samotná Květná zahrada byla krása střídající nádheru. A to teda myslím vážně! Prochodili jsme, co jsme podle plánku našli, na spoustu míst jsme natrefili náhodou a jiné jsme nemohli najít...

zdroj: google.com

Holky byly unešené z bludišť a Davídek zase z kašen... a já tak nějak z toho celku, z krásných zákoutí a z klidu, který z toho prostředí tak nějak sálal :)


Každopádně to bylo pro všechny docela náročné. Když jsme vyjížděli z domu, bylo pod mrakem, tak jsme si "mnuli ruce", že jsme to s tím počasím vyhráli. Že takové počasí je jako stvořené na výlet. V Kroměříži se ztratily mraky a my se "pařili" ve 30°C.


A i přes to náš výlet neskončil. Prošli jsme se ještě do města, našli zrcadlové bludiště a nadšení v očích našich dětí bylo k nezaplacení...



Každopádně - jeden den na Kroměříž nestačí. Těším se na podzim, kdy bychom se sem chtěli vrátit...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.