Přeskočit na hlavní obsah

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)

První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.

Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...

Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :)
Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "vyguglila", že má jen něco málo přes osm tisíc obyvatel. Na druhou stranu - Kroměříž mě zase překvapila opačně. Působila na mě tak nějak "obrovsky", ač je na počet obyvatel stejně velká jako Vsetín.

Pravidelně, když někam vyrážíme, je naše první zastávka (nepočítám tu v případě nevolnosti) v restauraci na oběd. Doma jsme si našli, že přímo před vstupem do Květné zahrady (což byl hlavní cíl cesty) je nějaká restaurace... Krásná bílá zeď, rustikální dveře, menu napsáno na tabulích... Stisknem kliku a... před námi se otevřel prostor vysypaný štěrkem, vzadu pod stromem čtyři štamgasti, něco málo věcí, co připomínaly pozůstatky dětského hřiště, pár stolů, lavic a dvě budovy... Jedna měla dvě okna - příjem objednávek a výdej jídla. Druhá, umakartová, bylo WC. Prostě se někdo nejspíš zbavoval jádra a toto byla správná volba :) I ta akustika byla tak nějak stejná...
Každopádně, ač jsme byli zpočátku nemile překvapeni, tak oběd byl dobrý... Připadala jsem si jako před téměř pětadvaceti lety na dovolené na Pálavě - točená kofola a smažák s hranolkama :)
Agátka miluje párek v rohlíku a tak se do něj pustila, že téměř všechna hořčice skončila na triku. Celý výlet prochodila s umazaným trikem. Nicméně - nebyla sama. Zjistili jsme, že Klárka jela s flekem na šatech už z domu a Davík je v tom nenechal dlouho samotné - na kraťasech mu skončila zmrzlina :) 

Samotná Květná zahrada byla krása střídající nádheru. A to teda myslím vážně! Prochodili jsme, co jsme podle plánku našli, na spoustu míst jsme natrefili náhodou a jiné jsme nemohli najít...

zdroj: google.com

Holky byly unešené z bludišť a Davídek zase z kašen... a já tak nějak z toho celku, z krásných zákoutí a z klidu, který z toho prostředí tak nějak sálal :)


Každopádně to bylo pro všechny docela náročné. Když jsme vyjížděli z domu, bylo pod mrakem, tak jsme si "mnuli ruce", že jsme to s tím počasím vyhráli. Že takové počasí je jako stvořené na výlet. V Kroměříži se ztratily mraky a my se "pařili" ve 30°C.


A i přes to náš výlet neskončil. Prošli jsme se ještě do města, našli zrcadlové bludiště a nadšení v očích našich dětí bylo k nezaplacení...



Každopádně - jeden den na Kroměříž nestačí. Těším se na podzim, kdy bychom se sem chtěli vrátit...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.

Poslední aneb Něco končí, něco začíná!

Rok 2018 má před sebou už jen pár hodin. Jaký byl? Splnilo se vám to, co jste si loni v tuto dobu přáli?

Já o tom všem, co bylo a co nás čeká, v poslední době docela přemýšlím a i proto jsem se rozhodla, že dnešní blog je poslední. Nejen v letošním roce ale tak nějak vůbec... celkově. 
Neříkám, že je to navždy.
Jen od ledna plánuju změny a chtěla bych na to mít více prostoru i času. A i když ráda píšu (a básničky mi nejdou), věřím, že z Tý-deníku se stane aspoň "občasník".
***
Když se ohlédnu na poslední čtyří měsíce, dalo by se to shrnout jedním slovem: VYČERPÁVAJÍCÍ! A tak už fakt fungovat nechci. Momentálně jsem ve stavu, že šicí stroje obcházím velkým obloukem a jakákoliv práce s nimi mi nedělá radost tak, jako to bylo dřív. Týden vánočních prázdnin na regeneraci bohužel nestačil.
Posledních devět let jsem si neužila advent a vánoční přípravy. Plnila jsem téměř nemožné, aby dárky pro zákazníky byly pod stromečkem včas a sama jsem pak sháněla po nocích na eshopech, co naše děti …