Přeskočit na hlavní obsah

Komplet(ně)

Co to je teplákovina?
Teplákovina (= výplněk) je pletenina vyztužená výplňkovou nití. Mívá vyšší gramáž, je silnější (tzn. tlustší).
Nepočesaná teplákovina - rubová strana se smyčka.
Počesaná teplákovina - rubová strana s jemným chloupkem (smyčky jsou "rozčesány" do hladka).
Výplněk nebývá tolik pružný, ale s elastanem je super!
Použití na tepláky, mikiny, sportovní oděvy...

Na začátku mého šití z maskáčové teplákoviny bylo přání jedné zákaznice, která si přála obléknout celou tříčlennou rodinu (čepice a tepláčky ve vel. 92, tričko ve vel. S/M a tepláky ve vel. S/M). Šití oblečení jsem potvrdila, aniž bych si předem spočítala spotřebu, takže jsem byla "nucena" improvizovat a doplňovat potištěnou teplákovinu jednobarevnou. Ale myslím, že jsem udělala dobře.
Nejjednodušší "nadstavování" nedostatku materiálu je pomocí členění nebo drobnými detaily.

Už při poloze namateriál, to přestala být sranda. Obrovské množství dílů... Jen teplákové kalhoty se skládaly  z dvanácti částí (+ manžety, kapsy a pásek). Než jsem vůbec střihla do látky, bylo třeba jednotlivé díly pořádně označit - přední ani zadní díly nebyly symetrické.

Rozložení střihu zabralo dost času a neustále jsem jej musela přeskládávat.
Vpravo nahoře je ještě místo na přední díl trička a chybí střih pro dětskou čepici.



Až jsem byla konečně spokojená, pustila jsem se do stříhání. Zbyl jen jeden větší "cancour", který jsem použila na čepici, na kterou jsem při rozkládání střihu zapomněla.


 Další hromádka, i když o dost menší, vznikla z doplňkové látky...

Při špendlení je důležité používat opravdu ostré špendlíky. I drobná nrovnost či ulomená špička může znamenat zatržení očka v materiálu.


Pak jsem se vrátila do dětských let a zaskládala si "puzzle" z látkových dílků... Jednotlivé části kalhot jsem pak dávala na samostatné hromádky a postupně sešívala.


Když byly všechny nohavice kompletní a nemusela jsem se bát zatoulánbí některé části, sešila jsem přední a zadní sed a maskáčové "cosi" se zase o něco víc přiblížilo kalhotám. Nastal čas na kapsy.
Na dětskou variantu jsem zvolila kulaté, na dospělou variantu pak klasické - klínové kapsy.

 

A tydy je vidět první detail... Krom bavlněné stužky s autíčkem na dětských tepláčcích je tu také společná barva nápletu na kapsách. Ta se pak bude opakovat i na manžetách a v pase.

Dalším krokem bylo začištění pasu. Zvolila jsem náplet o šířce 5 cm (tzn. 10 cm + 1 cm na švy) a požadovanou délku. Protože do nápletu dávám i gumu a často i šňůrku, ozdobila jsem přední část koženkovým obdélníčkem pro zpevnění dírek.


Horní pasový límec už je nachystaný na všívání - i s gumou. Pásek si rozdělím na čtvrtiny a značky přiložím na přední/zadní sedový šev a na boční švy.


Při všívání už "jen" rovnoměrně natahuju gumu a je hotovo!


Manžety sešiju, přehnu a všiju do nohavic.


Lze sešít na overlocku. Já tentokrát použila klasický stroj z důvodu zmenšení tloušťky materiálu ve švu.


Pak přišlo na řadu tričko. Střihově na něm nic nebylo. Mírně vypasované, klasické rukávy, řasení ve výstřihu. Rukávy jednobarevné, v dolní části "těla" náplet, který tričko prodlužuje. Tentokrát jsem nepoužila tmavě šedý náplet, ale mentolový.
Pokud tričko není nijak členěné (jako v tomto případě), stačí sešít náramenice, všít rukávy, začistit dolní kraj rukávů (coverlockem nebo dvojjehlou) a sešít spodní šev rukávu v návaznosti na boční šev trika.
Výstřih je zašištěný nápletem, ale...


Dalo by se i tak, jen já mám ráda dotažené ty detaily :) a tak jsem začistila i výstřih lemovkou...


Délku trička jsem pak zakončila "páskem" stejně jako na kalhotách, jen bez gumy.


A bylo hotovo:


Když už jsem měla toto všechno hotové a ctěla jsem dělat pořádek, vzpomněla jsem si na čepici! Nejdřív jsem se vyděsila, že mi nezůstal žádný materiál, ale nakonec jsem dostatečně velký kousek našla...


A stačí jen předat...


Cena kompletu: 1.500,- Kč
- čepice: 200,- Kč
- dětské tepláčky: 350,- Kč
- tričko: 400,- Kč
- tepláky: 550,- Kč

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne