Přeskočit na hlavní obsah

Romantika

Druhý měsíc ve škole, další prázdniny. Podzimní. A tak jsem si říkala, že konečně třeba půjdem pouštět draka. Noo, zase nic!

Klárka si dvoudenní prázdniny pro jistotu prodloužila už o středu - střevní chřipka. Ve čtvrtek se k ní přidala Agátka. Jen jsem čekala, kdy začne lítat na záchod Davík. Zatím nic, ale ve své kůži rozhodně není :(

K tomu všemu se v sobotu měnil čas. Venku hnusně a tma, že by psa nevyhnal. V neděli až takový nečas, že jsme měli strach vylézt na balkon, aby nás to nevyfouklo. A pak... se vypnul proud. Tak nějak nenápadně, už ve tři hodiny... Ale jak se začalo pomalu stmívat, člověk si uvědomí, že potřebuje světlo čím dál víc...

Po dlouhé době jsme si uvařili kafe v hrnci na plotně (ještě že máme plyn) - největší zážitek :), zapálili pár svíček a udělali si pohodičku v přítmí. Bylo to fajn, ale tři hodiny stačily... Holky začaly být nervózní, že neuvidí oblíbený seriál, ale já se těšila na dřívější odchod na kutě.

Normálně si vlastně ani neuvědomíme, jak jsme chvílemi bez elektřiny úplně ztracení. I to ticho bylo takové jiné. Pohled z okna do tmy a kdesi v dálce svítily jen pouliční lampy.

Prostě romantika :)

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.