Přeskočit na hlavní obsah

Praha aneb Výlet na pár hodin

Mám pocit, že už jsem fakt stará. A k tomu všemu se "to" číslo ve čtvrtek zase zvýší!
Jedu z posledních sil a nadoraz...

Začátek týdne byl poklidný... Sedmero tepláčků pro kluky a jeden dárek pro Agi k sobotním narozkám.




A s modelem a majitelem ...


***
Nejnáročnější den - pátek - začal už ve čtyři hodiny ráno vstáváním a tří a půl hodinovou cestou vlakem do Prahy. Krátký výlet s Agátkou, mimo jiné kvůli finále Mia festivalu, kde děti vystupovaly.
Těšila jsem se, jak ve vlaku zavřu oko a prospím cestu jako kdysi, když jsem jezdívala do školy do Brna. No, to bych musela jet sama. Agi celou cestu nejen nezavřela oko, ale ani pusu!


Z nádraží rovnou do Lucerny, kde finále probíhalo. Všechno by bylo v pohodě, ale... Agátka začala stávkovat, že nevystupuje, že to neumí... Dlouho jsme ji s její trenérkou přemlouvaly, slibovaly hory doly (hlavně tedy zmrzlinu a McDonalda). Nakonec do toho šla. Nejdřív na ní byl vidět strach a obavy, ale tak v půlce vystoupení to z ní všechno opadlo.

Vyhráli sice "až" páté místo, ale mezi námi - kdo si může říct, že vystupoval v Lucerně?


***
A pak už Praha poklusem...
- Václavák
- Staromák (orloj přikrytý potištěným "prostěradlem")
- Národní divadlo, kde naskakujeme na tramvaj a až v ní zjišťujeme, že čtyři lidi nám zůstali na zastávce
- zubačkou na Petřín a tam hned při výstupu honem na zmrzku, pak zrcadlové bludiště (docela "slabota") a úraz jedné z holčiček, která sebou tak nějak lištila a sedřela si ruce


- výšlap na rozhlednu - 299 schodů, kde vhazujeme mince do dalekohledu a než zaostřím, míří na hvězdy nebo do Vltavy a peníze propadávají
- pak konečně odměna - hřiště pod Petřínem. Holčička, která nahoře na kopci spadla před bludištěm, nezvládla při sestupu rychlost a sedřela si půl obličeje.
- po hodinovém odpočinku na průlezkách spěcháme opět na tramvaj, metro a u Václava zalézáme do McDonaldu


- nakupujeme zásoby jídla a spěcháme na vlak
- opět nespí ani oko


A já už se fakt těším domů! O půl desáté večer konečně odemykám...

Bláznivý týden končí sobotníma narozeninama Agátky a jejím posledním (nedělním) vystoupením na Dni dětí... Fakt jsem se těšila na pondělí, kdy to bude zase poklidné... A v sobotu si výlet do Prahy zopakuju zase s Klárkou :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna...

Osm

Rok se s rokem sešel a Klárka má "zase" narozeniny. Čím je starší, tím složitější je vymyslet dárek vhodný jejímu věku. Naštěstí není náročná! První věc, kterou si přála, byly lístky na Ewu Farnou. No, nejdřív mě to překvapilo, ale nakonec - proč ne?! Nakonec, je dost velká na "zážitkové dárky"... A protože zážitků není nikdy dost, rezervovali jsme si i lístky do kina - přesně na den narozenin - 23. srpna. Holky milují Svěráka a Po strništi bos mají naposloucháno, tak věřím, že budou rády. Dalším větším dárkem by měly být sluchátka... Od té doby, co chodí tancovat, ji hudba neustále provází... A ještě jednu věc měla psanou na seznamu...  Něco nového na oblečení do školy. Vybrala si látku, zadala požadavky, tak snad... Ve třídě bývá chladno . A pak už jen drobnosti. A narozeninovou výzdobu . Máme na to devět dní, tak snad to všechno doladíme. Nebo máte nějaký nápad, co holce na prvním stupni ZŠ?