Přeskočit na hlavní obsah

23. týden aneb Všichni do tepláků!

Týden byl ve znamení tepláků... Bylo potřeba všechno dokončit a odeslat, aby se alespoň o něco uvolnil stůl a bylo místo na další kousky...
Začalo to hořšicovým kompletem pro mámu a syna...


Úžasný, skvěle padnoucí střih na tepláky pro mámu, klasické tepláčky pro kloučka, dvě čepky a dva různé šátky... A navíc, ono se to možná nezdá, ale ta hořčicová barva byla úplně skvělá!

Mezi tím vším šitím je třeba doplňovat vitamíny! Tak třeba - melounovo-nektarinkové smoothie :) Základ každého dne.


Ve středu bylo nutné dokončit a odeslat zakázku na tepláčky pro rodinku: máma, táta & synek. Tentokrát v zelených odstínech. A ač to třeba vypadá, že je šito ze zbytků, není tomu tak. Byla to docela dřina udělat střihy, ty pak rozstříhat, očíslovat a dát zase dohromady. A z látek nezůstala skoro ani nitka :)


Ve čtvrtek nám to nedalo a museli jsme udělat fotku s kouskem přírody uprostřed města - Agátka a vlčí máky. Bylo třeba to "šáší" ale aspoň trošku přidržet, protože než se k němu naaranžovala, stihla ho ulomit...


...a toto už jsou skoro prázdninové pohledy z balkónu...


Zmrzlinová sezóna je tu. Tyto momenty fotíme každoročně. Na nich jde perfektně vidět, jak ten čas letí...


Naše Klárka (2009/08), naše Agátka (2012/05), sestřenka Anička (2013/11), Davča (2015/04) a letos poprvé, i když bez vlastní zmrzky, sestřenice Emička (2017/02).

A konečně hotovo - 16 pytlíků na přezůvky do MŠ a ZŠ Mikulůvka.


K tomu všemu, v mezičase, jeden dárek pro dědu...


Taky proběhlo zakončení taneční sezóny jednou mega akcí v Coolturáku :)


A když bude mít ten děda narozky, je to příležitost mít něco nového na sebe :)

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.