Přeskočit na hlavní obsah

Jak se připravit?

Mám takový pocit, že připravit se nedá na nic... Když teda nepočítám písemky či zkoušení ve škole. To tak člověk nějak tuší, jak to dopadne, když se nepřipraví a nebo to "ošulí".

Když mi "do cesty" přišla nějaká "životní" událost, snažila jsem se vymyslet různé varianty toho, jak to bude probíhat, co se bude dít a jak by to mohlo dopadnout, až... Nakonec to bylo všechno zbytečné, protože výsledek byl pokaždé úplně jiný. Život si to prostě tak nějak naplánuje sám. 

Prázdninám jsme nechali volný průběh, protože vždy když jsme si vymysleli nějakou akci, počasí si udělalo svůj program a my zůstali sedět doma. Celý den jsme pak dětem vysvětlovali, že se opravdu nehodí jet k vodě/do lesa/na rozhlednu, když leje. Naučili jsme se neříkat holkám naše společné plány... Tedy přesněji - neříkat jim to s velkým předstihem. Oznámili jsme jim to, až pár desítek minut před odjezdem... A ono to stačilo. I tak netrpělivostí neustále sledovaly naše kroky, takže výprava se stejně trošku protáhla.

Na začátku léta jsem si sedla na trávu, nadechla se vůně přírody a jen si tak řekla: "Ty jo, prázdniny začínají, jaké asi budou? Klárka po prázdninách poprvé do školy..."
Sedmé narozeniny oslaví zítra. 1. července to datum bylo tak daleko... Teď máme za sebou oslavu i s dortem a před námi poslední týden volna.

Pozoruji na sobě jakousi mírnou nervozitu. Vzpomněla jsem si na své nástupy do školy. Vždycky jsem se těšila, ale přešlo mě to tak po prvním týdnu a nebo po první špatné známce :) Ona totiž vždycky nebyla výhoda chodit s vlastním bratránkem do třídy. To totiž mí rodiče kolikrát o trojce z dějáku věděli dřív, než jsem dorazila domů...

Takže teď konečně začínám rozumět:

 zdroj: www.marianne.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Nákres aneb Kabelka na přání

Čas od času mi napíše zákaznice, že by chtěla kabelku, kterou nemám v nabídce. Zůstane tvar, rozměr a pak... mám před sebou seznam požadavků a přání, co by kabelka měla a neměla mít... Cena se odvíjí podle obtížnosti, ale vesměs vždycky tak nějak vychází jako ty, co šiju běžně.
Po Vánocích se mi takové kabelky/tašky sešly tři. Ta nejobtížnější z nich je téměř hotová. Přišel mi nákres na čtverečkovaném papíře, s rozměry a barvami. Nejhorší bylo ve vodách internetu najít ten správný materiál.

Pak nákres přenést do střihu a vymyslet technický postup tak, aby šití bylo co nejjednodušší... No, s šitím předního dílu jsem si hrála celý den. Myslím, že to nakonec nedopadlo vůbec zle. Ale mít tuto kabelku ve stálé nabídce, musela bych zvýšit cenu.

Dnes mám před sebou už jen podšívku, nafotit, zabalit a odeslat.

Do konce týdne ještě musím zvládnou další dvě kabelky na přání. Jedna bude jednoduchá, černá, čtvercová a ta druhá z kočárkoviny pro čerstvou maminku. Každá taková kabelka či taška je pro mě…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)