Akce!

Znáte pořad Jak se staví sen? Tak něco takového proběhlo u nás doma minulý týden. Ne, nezvali jsme si TV Prima s Ivou Kubelkovou, dětský pokoj nám nenavrhli architekti-designéři... Jediné, co se s pořadem shoduje je délka "předělávky".

Na strhávání podlah jsme se vrhli ve středu ráno. Předtím bylo ale zapotřebí celý dětský pokojíček kompletně vystěhovat. No, ještě že máme čtyřpokoják. Teda ale nechápu, kam se do té jedné místnosti vešlo tolik hebel. Ve zbytku bytu jsme se nemohli hnout.

Ráno začalo vyloženě "slibně" - taková klasická "migréna" z horka a nedostatku spánku a nejspíš i tekutin. Bohužel se to však vyvrbilo úplně špatným směrem - "lítačka" na wc. Pro "jistotu" na střídačku s Radkem. Takže veškerá dopolední práce se trošku protáhla.

Nicméně... 2/3 dětí z domu, takže žádné doplňující otázky (Proč to vyhazujete? Co s tím budete dělat? Najdeme to potom? Kdo to uklidí?), žádná dětská práce (Můžu to tu uřezat? Můžu to vymalovat? Chcete nějak pomoct? Rozšroubuju to, ano?). Jak se říká: jedno dítě = žádné dítě!

Takže, akce Kulový blesk začíná! Vybrali jsme si výborné datum - 2. srpen a ještě lepší počasí - cca 34°C ve stínu!

A začínáme:

- vystěhovat veškerá hebla, která se za osm let nakupila

- vystěhovat a rozestavět nábytek všude možně, ale zároveň tak, aby nepřekážel (je nutno dostat se do kuchyně - zdroj jídla a pití; a do koupelny)

- vysbírat všechny ztracené a znovu nalezené poklady, které se i několik měsíců ukrývaly za postelí či skříňkou (nejčerstvější byly knížky z knihovny, které je nutné za pár dní vrátit)

- rozřezat koberec, který byl kdysi dávno smetanový a voněl novotou. Teď na něm byly obrysy nábytku a nějak zežloutnul!

- nařezat staré (třicetileté) lino a trhat a škubat a tak celých těch 16 m2 - práce asi na hodinu a pro dva silné chlapy (otec a syn; vnuk byl pozorovatel)

- nejhorší (asi tří hodinová) práce - vyčistit podklad (beton) od zbytku PVC

A pak už jen ta "čistá" práce!

- výmalba

Děti (ač ze 2/3 holky) se nám opět shodly na modré barvě. Takže přetírání modré modrou byla vlastně ta lepší varianta.

- a nakonec - nová podlaha!

A - stěhování nábytku zpátky na místo.

Téměř rok jsem vymýšlela tu nejlepší variantu, jak z pokoje pro dvě holky udělat pokoj pro tři děti a za nízké náklady. Jde to, i když v počítači, kde jsem si vše kreslila a kótovala, vypadalo vše tak jednoznačně, že mě mírně rozhodilo zrušení jedné skříňky u dveří. Ale nešlo to jinak. Bohužel.

Pokojíček prokoukl, vypadal útulně, čistě...

A proto jsme se druhý den pustili do pracovny. Když nám to tedy šlo tak pěkně od ruky. Takže veškerá úklidová práce (která trvala asi do jedné v noci), byla během několika málo minut naprosto zbytečná, protože jsme do pokoje nanosili veškeré přenositelné vybavení pracovny.

Akce Kulový blesk vol. 2 vypukla!

- odpojit počítače, stroje, světla

- vystěhovat, rozřezat, srolovat, vyhodit, vyčistit, popravit, vymalovat, položit a nanosit zpátky.

Den jak přes kopírák! Večerka opět v jednu.

Třetí den už se řešily jen detaily - police a úklid celého bytu (pravda, to není moc detail vzhledem k tomu, že máme téměř všechny místnosti bez dveří, takže veškerý prach z broušení betonu byl úplně všude).

Konečná fáze - sobota dopoledne. Holkám jsem slíbila, že jim na kousek stěny vedle okna namaluju stromy. První myšlenka byla, že objednám XXL nálepky, ale nechtělo se mi dávat tři tisíce za pár kousků kmene bez listí. A tak jsem sáhla po štětci a práce byla za dvě hodiny hotová. Omítky v bytě máme úplně děsné, ale zase na druhou stranu - stromy jsou plastické. Vypadají jako by na sobě měly kůru :)

Možná si říkáte, kde je psací stůl... Tak ten bude přesně v tom místě, kde stojí kuchyňka a bude pokračovat pod oknem, skoro přes celou šířku pokoje. Ale to už bysme do odhalení nestihli.

Sobotní večer byl okamžikem předání... Dokonce i Davídek se rozhodl spát v pokoji s holkama. Co na tom, že o půl druhé už byl v ložnici a prohlásil, že se bojí, že je tam tma :)