Před pár dny jsem viděla Jakubovo video "Osobní rozvoj - výzva". Tak trochu o tom, že plánovat je fajn...
Denně si stačí napsat seznam věcí, co je třeba udělat a pak jen postupně odškrtávat hotové úkoly. Když se mi práce kupí, je dobré mít přehled o tom, co mám za sebou a co mi ještě chybí. Je super vidět, jak se blížím k "cíli" a překonávám překážky na "cestě".
Své plány si dělím na denní, týdení a dlouhodobé. Denní docela zvládám, nekladu si zbytečně vysoké cíle :) V týdeních plánech vypouštím popř. přesouvám nereálné úkoly. V dlouhodobých mám značné mezery. Neustále přesouvám "deadline", takže se z dlouhodobých stávají "nikdy neukončené".
V plánování je třeba počítat i s dětmi, které se vyskytují doma. Když je jen jedno, lze jej snadno zapojit, když jsou dvě, je třeba naplánovat den i jim a když jsou tři, mé plány jdou stranou, popř. se z denních stávají opět dlouhodobé.
Minulý týden si však můžu odfajfknout zeleně:) Vše, co jsem chtěla a bylo nutné, je splněno! Klárka má pozítří narozeniny a chtěla jsem jí (i ostatním) udělat radost něčím novým na sebe a tak...
Práce na dva dny:
Práce na další dva dny:
A pak... dlouhodobě slibovaná kabelka pro nosící maminku. Vlastně nic moc extra - jen barevně sladěná k šátku.
A jaké jsou plány pro příští týden? Těžko říct. Vše se mění ze dne na den.
Ale - středa je zapsána v kalendáři červeně! Klárka má narozeniny! A tak se těším do kina na Po strništi bos. A tak vůbec...
Komentáře
Okomentovat