Přeskočit na hlavní obsah

Plán

Před pár dny jsem viděla Jakubovo video "Osobní rozvoj - výzva". Tak trochu o tom, že plánovat je fajn...

Denně si stačí napsat seznam věcí, co je třeba udělat a pak jen postupně odškrtávat hotové úkoly. Když se mi práce kupí, je dobré mít přehled o tom, co mám za sebou a co mi ještě chybí. Je super vidět, jak se blížím k "cíli" a překonávám překážky na "cestě".

Své plány si dělím na denní, týdení a dlouhodobé. Denní docela zvládám, nekladu si zbytečně vysoké cíle :) V týdeních plánech vypouštím popř. přesouvám nereálné úkoly. V dlouhodobých mám značné mezery. Neustále přesouvám "deadline", takže se z dlouhodobých stávají "nikdy neukončené".

V plánování je třeba počítat i s dětmi, které se vyskytují doma. Když je jen jedno, lze jej snadno zapojit, když jsou dvě, je třeba naplánovat den i jim a když jsou tři, mé plány jdou stranou, popř. se z denních stávají opět dlouhodobé.

Minulý týden si však můžu odfajfknout zeleně:) Vše, co jsem chtěla a bylo nutné, je splněno! Klárka má pozítří narozeniny a chtěla jsem jí (i ostatním) udělat radost něčím novým na sebe a tak...

Práce na dva dny:


Práce na další dva dny: 


A pak... dlouhodobě slibovaná kabelka pro nosící maminku. Vlastně nic moc extra - jen barevně sladěná k šátku.


A jaké jsou plány pro příští týden? Těžko říct. Vše se mění ze dne na den.
Ale - středa je zapsána v kalendáři červeně! Klárka má narozeniny! A tak se těším do kina na Po strništi bos. A tak vůbec...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.