Přeskočit na hlavní obsah

Poprvé

Všechno je jednou poprvé...

První zub.
První krok.
První láska.

...a spousta dalších.

Třeba - první opravdický koncert! Ty pocity jsou nepopsatelné. Pamatuju si dva velké koncerty kdysi před lety v Brně - Richard Müller a o měsíc později Chinaski. Bylo to úžasné, člověk nemůže zůstat v klidu, prostě se zapojí do davu a je jeho součástí...

Jak čas plynul, sem tam jsme někam zašli nebo zajeli, ale tak nějak blíž mi byly ty menší koncerty. I na ty se vyplatilo jít!
Jarek Nohavica, No Name nebo Kryštof - ať už to bylo v kulturáku pro cca 300 lidí nebo ve zlínském divadle, byla ta atmosféra neopakovatelná!

Stejné "poprvé" teď zažila i naše osmiletá Klárka. K narozeninám dostala lístky na Ewu Farnou. A tak jsme v pátek vyrazily.


Když jsme došly na místo, viděla jsem na ní nejdříve stopy zklamání... No, nedivila jsem se jí. Před pódiem se mačkali první fanoušci. Měla strach, že nic neuvidí. Ale pak... Byla šťastná a spokojená a hlavně - v první řadě!


Radost nám kazila jen nějaká asi patnáctiletá slečna, která vedle nás zabírala snad dva metry čtvereční, rozhazovala rukama (ještě že při "stěračích" neměla zapalovač), zpívala (falešně) a neustále nás sledovala... Téměř nepřetržitě si natáčela videa a hned je dávala na facebook a instagram.
Můžete mi říct, jestli je mezi vámi někdo, kdo taková roztřesená, nic neříkající videa "lajkujete"? Nebo - podíváte se někdy znovu na takové video?
Nepochopím... Asi jsem stará, ale takové okamžiky mi stačí mít v hlavě. Nepotřebuju si zapráskat mobil zbytečnostma. Nebo...?

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na nákupy III.

 ...a konečně přišla řada i na předškoláky - velikost 116. Bavlněná pyžamka Trička s krátkým rukávem Trička s dlouhým rukávem Mikiny Souprava Veškeré informace a ceny najdete na mém profilu na FLERu a nebo na FB stránkách.

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna...