Přeskočit na hlavní obsah

Konečně aneb Vypadá to na jaro!

Tak od puberty mám ráda psaní. Nejde ani tak o to, co psát, ale spíš kam (nebo do čeho?). Miluju různé deníčky, sešitky, k tomu poznámkové papírky, barevné tužky a tak... Dokonce i sešity do školy jsem si dobrovolně přepisovala, aby měly skvělou úpravu, byly čitelné a já se k nim tak mohla kdykoliv vrátit.
Drží mě to do dneška. Každé naše dítě tak má své fotoalbum, svůj deník (i když tam jsem trochu pozadu), já mám diář, jeden poznámkový blok "nanečisto", další "načisto" a pak ještě vytištěnou tabulku z excelu pro přehlednost veškerých objednávek...

Ale co se týká receptů, v tom jsem měla trochu nepořádek. Postupy pečení psané na lístečky o rozměru 10x10 cm se čas od času ztratily, pak se zas našly nebo jsem je psala znova a znova...
Až do minulého týdne. Konečně jsem objevila sešit, kde se mi vejde 70 receptů a budu mít přehled :)

 ***
Začal nám březen. Po dvou "prázdných" měsících je tu skoro jaro :) V minulých dnech tu byla zima jak v Rusku (i přes den třeba - 15 °C), ale jakmile se v kalendáři objevilo datum 1. března, vzduch začal vonět jarem a tak nějak se oteplilo... Asi tak na - 6 °C :) Ale ten pocit, že už máme před sebou třeba jen týden nebo dva v zimních bundách... To je super!
Však boty na jaro a léto mám koupené už měsíc, tak už aby to bylo :)
***
Všední dny s Davčou jsou k nezaplacení. Roste z něj třetí umělec! Asi geny či co :)


...a jeho smysl pro detail - na jedné noze má prý jen ponožku a na druhé i papučku!
***
Jinak - v pátek konečně proběhl ve škole karneval, na který jsme se tak dlouho chystali. Hlavně co se šití týká.

 ***
 ***

Domů jsme odcházeli v rychlosti, takže jsme tam nechali igelitku i s kostýmy. Tak uvidím, jestli se s ní Klárka odpoledne vrátí domů.
Každopádně - kdyby ty věci náhodou chtěl někdo ukrást, poznáme je s přehledem!
V tombole se na nás ale usmálo štěstí! Z pěti lístků byly tři výherní. Ještě štěstí, že Klárka jeden podarovala Adélce. Asi by bylo podezřelé, kdyby si chodila pro ceny jen ona.
***
V neděli jsme už jen mrkli, jak to vypadá na kopci, protože ve městě už sníh skoro není. A bylo opět parádně!

 ***
 ***
 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.

Poslední aneb Něco končí, něco začíná!

Rok 2018 má před sebou už jen pár hodin. Jaký byl? Splnilo se vám to, co jste si loni v tuto dobu přáli?

Já o tom všem, co bylo a co nás čeká, v poslední době docela přemýšlím a i proto jsem se rozhodla, že dnešní blog je poslední. Nejen v letošním roce ale tak nějak vůbec... celkově. 
Neříkám, že je to navždy.
Jen od ledna plánuju změny a chtěla bych na to mít více prostoru i času. A i když ráda píšu (a básničky mi nejdou), věřím, že z Tý-deníku se stane aspoň "občasník".
***
Když se ohlédnu na poslední čtyří měsíce, dalo by se to shrnout jedním slovem: VYČERPÁVAJÍCÍ! A tak už fakt fungovat nechci. Momentálně jsem ve stavu, že šicí stroje obcházím velkým obloukem a jakákoliv práce s nimi mi nedělá radost tak, jako to bylo dřív. Týden vánočních prázdnin na regeneraci bohužel nestačil.
Posledních devět let jsem si neužila advent a vánoční přípravy. Plnila jsem téměř nemožné, aby dárky pro zákazníky byly pod stromečkem včas a sama jsem pak sháněla po nocích na eshopech, co naše děti …