Přeskočit na hlavní obsah

Skorojaro aneb Kočičky, krokusy a spol.

Před týdnem jsme se procházeli po kopci tady u nás za barákem... Výhled na celé město, nad hlavou sluníčko a pod nohama sníh...
Člověk se párkrát vyspí a je tu "skorojaro" jako vyšité. Sníh nikde, zbytky ledu akorát na Bečvě, nad hlavou sluníčko a pod nohama štěrk a sůl - to je vše, co nám tu po těch mrazech zůstalo...

Všude je sice ještě šedo, příroda spí, ale dny jsou delší a ta vidina tepla a slunných dní... To je paráda!
Při cestě do školky míjíme "kočičky", sněženky i první krokusy. Lidé se víc usmívají a pod nohama nic "nečvachtá". Většinou. Sníh skryl spoustu "nedostatků" a ty teď "vyplouvají" na povrch :)

Mám ráda takový začátek jara. Po černo-bílé zimě začíná barevné období. Těším se, že schovám zimní bundy, kombinézy a těžké boty a vytáhnu jarní "hopsafráček" a červené tenisky! Tak snad nás ta zima už nepřekvapí jako před třemi lety, když se narodil Davča, napadl na Velikonoce sníh! Celý týden v porodnici (od 5. do 9. dubna) jsem přemýšlela, do čeho ho zabalím, až půjdeme domů. Naštěstí se počasí umoudřilo a my odcházeli se sluníčkem a ve 20°C.

Náš Davídek má v sobě asi taky nějaký jarní "spínač". Když jsme minulý týden vyrazili pro holky do školy a školky, musel si vzít sluneční brýle, protože prostě musel :)

***
...a každý den se divím, kolik toho pochytí... Třeba přesný systém balení balíků :)


 ***
A včera nám pro změnu při procházce jmenoval značky aut, kolem kterých jsme procházeli. Nutno podotknout, že správně!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na nákupy III.

 ...a konečně přišla řada i na předškoláky - velikost 116. Bavlněná pyžamka Trička s krátkým rukávem Trička s dlouhým rukávem Mikiny Souprava Veškeré informace a ceny najdete na mém profilu na FLERu a nebo na FB stránkách.

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna...