Tý-deník návrhářky

Mám pocit, že už jsem fakt stará. A k tomu všemu se "to" číslo ve čtvrtek zase zvýší! Jedu z posledních sil a nadoraz... Začátek týdne byl poklidný... Sedmero tepláčků pro kluky a jeden dárek pro Agi k sobotním narozkám. A s modelem a majitelem ... *** Nejnáročnější den - pátek - začal už ve čtyři hodiny ráno vstáváním a tří a půl hodinovou cestou vlakem do Prahy. Krátký výlet s Agátkou, mimo jiné kvůli finále Mia festivalu, kde děti vystupovaly. Těšila jsem se, jak ve vlaku zavřu oko a prospím cestu jako kdysi, když jsem jezdívala do školy do Brna. No, to bych musela jet sama. Agi celou cestu nejen nezavřela oko, ale ani pusu! Z nádraží rovnou do Lucerny, kde finále probíhalo. Všechno by bylo v pohodě, ale... Agátka začala stávkovat, že nevystupuje, že to neumí... Dlouho jsme ji s její trenérkou přemlouvaly, slibovaly hory doly (hlavně tedy zmrzlinu a McDonalda). Nakonec do toho šla. Nejdřív na ní byl vidět strach a obavy, a...

Minulý týden byl tak trochu závod s časem! Pořád ho bylo nedostatek... a výsledek? Šití až do noci. Největší "žrout času" bylo šití maskota pro Zásobování teplem Vsetín. Jako, žádná sranda, když víte, že ve čtvrtek (17.5.) musí být hotovo a na místě, protože mají den otevřených dveří..., což znamená předávku o den dříve! Tažke když mi kostým v úterý asi o půl 12 v noci "odpadl" od stroje hotový, byla jsem ráda. A myslím, že i Radek, který trpělivě čekal, až ho dokončím, aby mohl stát modelem :) Na návrh, nákres, střih, objednávku látek i šití jsem měla asi 14 dní. Samotné šití pak zabralo asi 30 hodin. Nejhorší však je domluva s molitanem! Nikam se nevejde, všude zavazí a nic jiného než síla na něj ne platí... Maskot - plamínek Teplomílek je h oto ý o, před aný a i den otevřených dveří už zvládl... Jen to počasí moc nepřálo - s bídou 15°C a lilo jako z konve!  Ohnivá koruna sedí i Davčovi... Ale celý kostým byl šitý na výšku 170-180 cm a konfek...

Další týden za námi! Neumíte někdo zastavit čas? Alespoň na chvíli... Chybí mi pár hodin! Nejlépe do úterka potřebuju: - dodělat konečné úpravy dvou dlouhých tylových sukní pro družičky - dodělat kostým-maskota pro Zásobování teplem Vsetín - doupravit tričko a šatečky pro mámu & dceru - ušít několikero letních šátků - dodělat a zabalit kabelky a... - odeslat, co je třeba! Takže - žádné velké vypisování a hurá do práce. Jen ještě alespoň pár fotek kabelek, co jsem konečně nafotila. Na eshopu zatím nejsou, ale na FB je najdete... Extra mini kolekce LIGHTHOUSE Extra mini kolekce BEACH  Extra mini kolekce FASHION  

Takový den volna (téměř) uprostřed pracovního týdne - k nezaplacení! Trocha zahradničení... Nějaká ta procházka...   Ale hlavně - zahájení špekáčkové sezóny :) *** Ve čtvrtek jsme pak pokračovali v letním duchu... A zahájili jsme sezónu zmrzlinovou (i se sestřenkou Áňou)... Davídek od loňska skoro dorostl Aničku (květen 2017)... *** No a protože je léto skoro tu, měli jsme na balkóně nuda pláž... . . . . . . . . . .  

Poslední dubnový týden i víkend za námi! Příroda zezelenala, venkovní teplota stoupá hodně nad 20°C! Žádné jaro, skočili jsme rovnou do léta. Uvidíme, jak dlouho vydrží...   *** Když není práce na zahrádce, Davča si poradí i na balkóně. Se sbíječkou!    *** V půlce týdne jsem měla pracovní schůzku. A to na téma - maskot pro Zásobování teplem Vsetín! No, to ještě bude akce :) Motiv je daný (už díky maskotovi, kterého jsem šila na podzim), teď už mám jen čtrnáct dní na to, abych z "polštáře" vytvořila "něco", co se bude dát oblíknout na dny otevřených dveří a podobné akce.  *** Krásné sobotní počasí nás "vyhnalo" na kopec. Na to, že bydlíme na největším sídlišti, máme do přírody pár metrů... A Vsetín pak jako na dlani :) Největší radost pak mají samozřejmě děti. Zalezou do lesíka a staví domečky z větví, vytváří umělá ohniště a za žádnou cenu nechtějí jít dál. A to jsme tak s bídou v půlce :) Ale na blbosti je vždycky d...

Když jsme se minulý týden v sobotu vraceli z taneční soutěže v Otrokovicích s horečkou, nenapadlo mě, že to může být ještě horší... - do pondělka leží jen Agi. Teda vlastně jen leží a spí. - v pondělí se k ní přidává Davča. Ten taky jen leží a spí. - v úterý začínám cítit slabost v ramenou a nohách já. - ve středu jsem tak moc hotová, že celý den prospím a Radek musí přijít před obědem z práce domů, bo nejsem schopná zajít si na záchod, natož něco uvařit. - ve čtvrtek se probouzím téměř po dvaceti hodinách spánku, v hlavě mi chybí jeden den, ale jinak je mi konečně docela dobře. Jen se ještě úplně neudržím na nohách. Zatímco u mě je viróza na ústupu, nad Radkem začíná vyhrávat a Davči se nechce pustit. - v pátek se dostávám po týdnu poprvé ven. Nestačím se divit, jak moc se oteplilo a vyrážím nakoupit kotníčkové ponožky pro děti, ať nemusí chodit v zimních :) Jsem docela hotová... a děti taky - opět se jim vrátila teplota. Takže žádné velké akce. Celou tu dobu chodil...

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna...