Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsme hledaly/i novou barevnou kombinaci

Když jsem podobnou akci spouštěla cca před třemi lety, probíhalo navrhování vašich kabelek na třech místech - fler.cz, sashe.sk a pak také na mých FB stránkách. Ze spousty variant nakonec vyšli tři vítězové...


A tak jsem si řekla, že zkusím zákaznice zapojit do navrhování znovu. Na začátku srpna jsem na FB "vyvěsila" zadání a do konce srpna jste měy/i možnost se zapojit. Asi jsem čekala trošku víc "návrhářek", ale nakonec i tak mám problém vybrat tu jedinou vítěznou variantu, jejíž majitelka získá kabelku de vlastní barevné kombinace zdarma... Ráda bych vás tedy poprosila, jestli můžete mrknout na to, co jste si navrhly...

Spousta barev se opakuje: růžová, tyrkysová nebo jasně zelená. Osobně mám asi tak tři až čtyři favority, takže doufám, že mi pomůžete a nenecháte mě v tom samotnou :)

No a teď trochu odjinud. Dostal se mi do rukou tento leták:
 
A i já se rozhodla zapojit a darovat jednu z mých kabelek. Momentálně jsem ve fázi vybírání... Tak nějak se nemůžu rozhodnout. Ale do konce týdne to dořeším. Sand už konečně...

Konec hlášení. Jdu dělat něco užitečného. Třeba větší zakázku z biobavlny a bambusu. A nebo bych už taky mohla konečně dodělat zbývající dvě softshellky. Do čtvrtka má být ještě hic, ale pak straší ochlazením, tak ať mají děti v čem chodit :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne