Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2018

Pět aneb Jdeme do finále!

Začátkem týdne jsem si udělala čas pro sebe. Ušila jsem si pracovní kalhoty :) A nejsou jen tak ledajaké! Mají potisk, který přesně vystihuje to, co dělám :)

*** Taky s Davčou byla sranda. Jsou okamžiky, kdy o něm téměř nevím... a pak jsou okamžiky, kdy nedá pokoj a vymýšlí jednu hovadinu za druhou :)

A to jsou ty chvíle, kdy si říkám, že mi tyhle blbinky budou od září chybět. Holky budou ve škole a náš nejmenší (Davča by mě teda opravil, že není malý) nastupuje do školky. *** Okamžik, kdy na zahradě u dědy a babi ještě doznívá oslava narozenin...
*** A když se ségra chystá s mužem a holkama do Tater, nesmím zapomenout na vybavení. Protože oblečení je přece základ :) A toto jsou ty nejmenší softshellky, co jsem šila :)
*** Na konci týdne, se stresem za zády, jsem konečně dodělala slibovaná pouzdra na pastelky pro budoucí prvňáčky.

A když jsme je jeli předávat, 2/3 dětí se na to patřičně vyladily :)
*** A když člověk bydlí na kopci, neuniknou mu tato panoramata...
*** Neděle patřila práci. Měla jsem …

Střípky aneb #KonečněZasePondělí

Už jen dva týdny a školková kapitola života se uzavře i pro Agátku. Jojo, 2/3 našich dětí už budou ve škole a ten nejmladší nastoupí do školky. Mám před sebou posledních 14 dní takové té "klasické" rodičovské dovolené, kdy jsme s Davčou sami doma. Pak už začnou prázdniny, nový režim... Už teď je mi z toho smutno. Co bude v září nevím.
...a tak se snažíme užít si každý den. Ale ty každodenní zmrzlinové "dýchánky" docela lezou do peněz :)
 *** Každé pondělí si dělám seznam věcí a úkolů, co mě čeká... Za minulý týden si můžu odškrtnout... - talár pro MŠ Na Kopečku

- a šaty pro princeznu Elišku :)

A tak mám ze sebe radost, no :) A nejlíp se pracuje, když má člověk správné nářadí... #KonečněZasePondělí
 *** Pro naše děti jsou nejkrásnější dny ty "nejobyčejnější", s jednoduchými ne-hračkami...

To stačí jen krabice od krejčovské panny a dvě hodiny nevíte, že je synek doma :)  *** A nebo ty dny, kdy se jde na zmrzku a cesta trvá mnohem déle jen proto, že se zastavujeme u kyt…

23. týden aneb Všichni do tepláků!

Týden byl ve znamení tepláků... Bylo potřeba všechno dokončit a odeslat, aby se alespoň o něco uvolnil stůl a bylo místo na další kousky... Začalo to hořšicovým kompletem pro mámu a syna...

Úžasný, skvěle padnoucí střih na tepláky pro mámu, klasické tepláčky pro kloučka, dvě čepky a dva různé šátky... A navíc, ono se to možná nezdá, ale ta hořčicová barva byla úplně skvělá!
Mezi tím vším šitím je třeba doplňovat vitamíny! Tak třeba - melounovo-nektarinkové smoothie :) Základ každého dne.

Ve středu bylo nutné dokončit a odeslat zakázku na tepláčky pro rodinku: máma, táta & synek. Tentokrát v zelených odstínech. A ač to třeba vypadá, že je šito ze zbytků, není tomu tak. Byla to docela dřina udělat střihy, ty pak rozstříhat, očíslovat a dát zase dohromady. A z látek nezůstala skoro ani nitka :)

Ve čtvrtek nám to nedalo a museli jsme udělat fotku s kouskem přírody uprostřed města - Agátka a vlčí máky. Bylo třeba to "šáší" ale aspoň trošku přidržet, protože než se k němu naaranžov…

K.O. aneb Vzbuďte mě o prázdninách...

Jasně že jsem roky přestala počítat. Hned, jak se narodila Klárka :) To mi bylo pětadvacet. Od té doby už stárnou jen děti, já mám pětadvacet pořád :) Se tak cítím. I když tělo říká něco jiného. Jsem byla zvyklá ponocovat a teď jsem ráda, že v jedenáct spím... Ale nejspíš za to může ten poslední týden během kterého jsem byla dvakrát na otočku v Praze. Minulý pátek s Agi v Lucerně, teď v sobotu s Klárkou v Edenu.

Jako, přiznejte se, kdo z vás během týdne vylezl dvakrát na Petřínskou rozhlednu? Kdo zdolal 299 schodů? Nahoru i dolů? Protože já třeba jo :) Nohy se mi klepaly ještě pár hodin po výstupu :)

Zbytek Prahy jsme viděli tak nějak z tramvaje. Akorát Václavák jsme s Klárkou prošly celý. I se zastávkou v hračkářstvíHamleys. A to bylo jedním slovem - úlet. Mraky lidí, haldy hraček a mezi tím vším kolotoč. Chtělo se mi utéct hned ve dveřích... :)

Pak už honem McDonald. Na toho jsme nesměli zapomenout... Díky taneční soutěži mají naše děti některá poprvé za sebou... - dlouhá cesta vlakem - jíz…