Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Sněží! aneb Jak málo stačí k radosti

Neděle. Po dlouhém, krásném, barevném podzimu se "konečně" ochladilo. Teplota klesla pod nulu. Po tom dlouhém období, kdy člověk mohl vyletět před barák jen v mikině, je to pořádný šok. Když ale začalo sněžit, měli jste vidět ta rozzářená očka našeho Davči! To byla fakt nepředstíraná radost. On totiž ví, že když je zima a sněží, brzy přijde Ježíšek. Jen si, bobek, myslí, že to bude dřív než za pět týdnů :)
foto zdroj: pixabay.com
Jinak jsem chtěla napsat, že se mi zmenšuje hromádka se zakázkami... Ale jen jsem na to pomyslela, tak mi přišla další :) No jo, ještě máte do středy možnost objednávat :) A to hlavně TADY nebo TU!
Ale teď...

Ceny aneb Až se klient zeptá...

Včera jsem na FB v jedné skupině četla krásný a pozitivní text...
"Celý den vyhlížím vločky, poslouchám, jestli někde neřehtá kůň a Martin asi peče, bo venku je teplo a já se potím u loupaní ořechů.
Vločky mám jen v mrazáku nebo ovesné... Vypadá to na kalifornské Vánoce..."

No, zatím to tak vypadá. Ale za týden může být všechno jinak. Každopádně - na Vánoce se těším. Skoro nejvíc ale na ty všechny vůně.
Ale než to všechno přijde, zkusme se víc usmívat, brát s nadhledem a zbytečně se nestresovat :) Mně to moc nejde, ale pracuju na tom :)
***
O víkendu se mi do rukou dostaly dva naprosto vystihující a všeříkající obrázky...

Berte to s nadhledem :) Nikoho se nechci dotknout nebo tak, jen jsem chtěla "odlehčeně" říct, že ne vždy je to jednoduché. Na druhou stranu si strašně moc vážím vás všech, kteří se neustále vracíte - DĚKUJU!
***
Na to trochu navazuje obrázek číslo dvě:

Jako... na všem se dá domluvit, fakt :) Ale s cenou se většinou moc hýbat nedá. Často to pak souvisí s k…

"Nazabití" aneb Historie se opakuje!

Taky jste měli na základce spolužáka/spolužačku, která se sice tvářil/a jako kamarád/ka, ale vlastně to bylo jen převtělené zlo? Já něco takového zažívala... A teď, po pětadvaceti letech, se historie opakuje. Klárka se do školy netěší, je ve stresu a pak si to vybíjí na nás. Za všechno může spolužačka. Slovně ji napadá, týrá a zesměšňuje.
Mám vztek! Všechno se mi vrací. Jen teď mám tak nějak víc odvahy a síly. Ale je řešení snažit se to vyřešit za Klárku? Nebylo by to pak ještě horší? Říkala jsem jí, že když už nebude vědět co, tak ať jí vlepí pár facek. Myslím, že i za tu poznámku by to stálo! A třeba by se nám všem ulevilo.
Když jsem nad tou vzniklou situací seděla a přemýšlela, došlo mi, že takto ubližují děti-jedináčci. Ti, kteří mají všechno a  umí toho využít.
Jak to řešit? Jak jí pomoct?

Jóga aneb Jak jsem (z)ničila své tělo :)

Další náročný týden za mnou. Spooousta softshellu. A jak jsem začínala vidět konečně konec, začaly chodit další objednávky :) K tomu všemu se mi začínají kupit resty a kabelky a v hlavě spousta novinek a tak málo času...






Byla to dřina... ale když pak člověk vidí výsledek, je to super. Největší radost mám však z toho, když se líbí dětem...

A chodí v nich i spát :)

*** A ještě než jsem v neděli ušila sukýnky pro holky na školní Halloween...

*** ...zvládla jsem ve čtvrtek první hodinu jógy! Celý život, co si pamatuju, o ni jen mluvím. Tak konečně přišel ten správný čas. Jako jediná - začátečník. Většina ženských v šedém oblečení a s šedou podložkou, já svítila v růžové na tyrkysové karimatce :) Překvapilo mě, jak to všechno šlo snadno. Žádný velký problém... Krom jednoho. Zjistila jsem, že mi v osm ráno nedělá úplně dobře mít hlavu dolů... Nic mě nebolelo. Dokonce bych řekla, že jsem po delší době chodila narovnaná..., ale ten víkend! Poznala jsem, že mám i svaly, o kterých jsem moc nevěděla :) V…

Blog aneb Milý deníčku...

Milý deníčku...
Psali jste si někdy deník? Já jo, na základce. A když si teď vzpomenu, co jsem řešila, jen kroutím hlavou :) To byly "starosti".
Teď si vlastně píšu deník znova. Už téměř tři roky. Ale není to tajné... Pak mám ještě diář. Tam si píšu větší tajnosti, i když to momentálně docela zanedbávám. Možná je to jen tím, že nic tajného mě nenapadá... To nejtajnější, co tam je, je seznam dárků, co si naše děti přejí pod stromeček.
***
Jsem ráda, že jsme minulý týden stihli pouštění draka. Počasí se za ten týden otočilo o 180°. Ale vlastně mě to nepřekvapuje. Je přece podzim, říjen. Za týden tu máme podzimní prázdniny. Jen je škoda, že čím kratší jsou dny, tím méně fotek máme. Vlastně mám ve složkách jen ty pracovní...
Pondělí. Po delší době kabelka s novým dětským vzorem - na přání.
Úterý. Maskáčové bodyčko pro mrně - na přání.

Zbytek týdne? To už jsem jen dělala střihy, stříhala softshell, sešívala jednotlivé díly, aby se mi nepomíchaly, ozdobně prošívala, kupkovala a pak chystala na…

Stres aneb Tiky jsou daní za nepřetržitý provoz!

Celý týden byl náročný. A to tak moc, že mi začlo tikat oko. Nejdřív nenápadně, sem tam. Uprostřed týdne už jsem měla pocit, jako bych nepřetržitě mrkala a v pátek už jsem "tikala" oběma. Víkend přišel v pravý čas. A když ten minulý byl pracovní, tak tento byl pohodový. V sobotu úklid starého oblečení a v neděli pouštění draka.
Ale pěkně postupně...
***
Mám ráda barvy. Tmavé oblečení šiju i kupuju jen výjimečně. O to větší radost jsem měla ze zakázky v duhových barvách. Byl mi dodán scrap šátku a já jej měla použít na oblečení a doplňky pro batole.

*** I zákaznice, která si objednala softshellku pro svoji dcerku, se konečně dočkala :)

A je super jak stejná látka, téměř stejný motiv, vynikne pokaždé jinak...


*** Ve čtvrtek jsem se šla cournout městem. Cílem byl minipivovar a výborný oběd.



*** V pátek další dodělávka a předávka softshellek.
A kam můžu, tam "narvu" duhové nitě :)

*** Ale největší paráda - neděle. Krom toho, že měla Agátka svátek, jela se Velká pardubická..., tak …

Říjen aneb Babí léto?

Trošku nestíhám. Opět. Takže žádné velké vypisování... A berte těch pár řádků jako omluvu, prosím...
Mám jen jednu hlavu a jedny ruce, dělám i deset hodin denně, sedm dní v týdnu. Snažím se, aby každý kousek byl originál, takže s vámi vybírám materiál, upravuji střih na míru, stříhám látku, šiju, tisknu faktury i balím balíky. Rychleji to prostě nedávám, i když se snažím... Tuto práci miluju, ale své zdraví a rodinu taky. Ani jedno nechci zanedbávat, tak mi dejte jen trochu víc času. Na všechny myslím, na všem se pracuje a postupně se vyřizuje.
***
A teď něco málo z minulého týdne...
Dvoje softshelky pro již stálou zákaznici, resp. pro její děti


*** A jedna nová kabelka. Batoh. Vlastně obojí. Záleží na tom, jak připnete popruhy.

***
No nic. Jdu pokračovat. Mám tu před sebou troje softky na spravení, dvě kabelky na ušití a seznam dalších softshellových věcí. Tak snad ten další říjnový týden přežiju ve zdraví. Už teď sotva sedím. Stojím. Spím.

Sv. Václav aneb Prodloužený víkend s třídním maskotem.

Začátek týdne byl ve znamení softshellu. Venku se ochladilo, takže je nutné urychlit objednávky. Nejdřív jsem potřebovala došít bundu Davčovi, protože později už bych se k ní nemusela dostat. A vzhledem k tomu, že jsem ji měla nastříhanou od jara, nemusela by mu být dobrá...


*** A pak to šlo jedno za druhým...
Další bunda, troje softky a pořád nejsem u konce...


*** V pátek, na sv. Václava, jsme opět vyjeli do přírody. Pár minut za městem... Klárka ovšem s sebou všude tahala třídního maskota, takže je s námi i téměř na všech fotkách. V neděli o tom, co s ním prožila, musela napsat do jeho deníku.
Hned u chalupy jsme našli první letošní václavky.

Později jsme vyběhli na kopec Vrch. Po hřebeni jsme si udělali asi kilometrovou procházku.

Bylo fakt krásně. Divočáka ani medvěda jsme nepotkali...


Z nejvyššího místa jsme pak měli krásný výhled na Vsetín, resp. na naše sídliště. Tam někde, jak Klárka ukazuje, bydlíme.


A teď už "úprkem prk" na šípky...

Tak uvidíme, jaké bude počasí příští týden …

Podzim aneb Tři měsíce do Vánoc!

Vidíte to datum, jo? A už jste začali nakupovat vánoční dárky? Já teda ne ve velkém, ale pár kousků mám a co nemám, mám napsáno na seznamu... To jsou většinou věci, o kterých se děti zmínily jen tak mimochodem... a nakonec je z nich největší radost :) Davča teda nutně potřebuje nové nářadí, sekačku a hlavně motorovou pilu. Tak jsem zvědavá :)
Poslední teplý týden máme nejspíš za sebou. Kroutím jen hlavou nad počasím... Jeden den skoro 30°C, přes noc spadne teplota na 12°C a víc už to nevyleze. Jsou to strašné výkyvy...
Mám pocit, že jsme se konečně tak nějak "zajeli" ve školních a pracovních povinnostech. Všechno funguje a docela se daří :) Práce mám, že bych mohla zaměstnat alespoň jednoho člověka, ale pořád mě to ještě baví... I když... Jsou dny, kdy mě z toho vysedávání u stroje tak bolí zadek, že je problém obléct si i kalhoty, když mám jít vyzvednout děti z "ústavů".
Minulý týden měl Davča ve školce první akci. Mimo jiné i první vystoupení... Byl za včelku. Ale víc …

Přehlídka aneb Za hvězdu večera :)

Tak jsem si myslela, že jakmile děti nastoupí do ústavů, budu mít téměř 14 dní na přípravu přehlídky kabelek a i nějakého oblečení. No, co čert nechtěl... Práce schopná jsem byla jen ten první zářijový týden, včetně víkendu, a pak už to nešlo... Byla jsem ráda, že stíhám balit, chystat, tisknout letáčky a sem tam se vrhnout na nějaké zakázky. Ale... Myslím, že to stálo za to a na vsetínské poměry to bylo více než skvělé :)

Nakonec měly největší úspěch batůžky. Za to jsem strašně ráda, protože to byl ten první týden v září, kdy jsem je vymýšlela, kreslila, stříhala a šila... Takže vím, že při chvilce budu našívat další. I pro sebe :)

Dokonce i Klárka byla za hvězdu - prošla se po mole a myslím, že se jí to i líbilo :)


Nicméně... teď už zpátky do rachoty. Další kojící oblečení pro stálou zákaznici. U první fotky - jde o tílko, sukně je moje :)




*** A konec týdne? Tak jako každý rok se letní sezona uzavřela... moštem :) Ale letos snad poprvé bylo krásně.

*** Dětské otázky začínající na "proč&…