Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2016

Jak na konci roku...

...a je po svátcích... A jako každý rok je mi smutno a tak nějak uvnitř cítím prázdno. Na Vánoce se těším, snažím se nestresovat a užít si to. Dokonce jsem stihla i nějaké ty pohádky... Ale co bude teď? Ponurý a šedivý leden. Letos se musím pochválit. Dárky byly nachystané, zabalené a rozdělené v taškách už skoro 14 dní před Štědrým dnem. Už několikátý rok nekupuju drahé balící papíry, protože je to naprosto zbytečné :) Koupila jsem roli obyčejného balícího "šedáku", barevné stužky a lepící štítky. Každý člen rodiny měl svou barvu stužky i štítku, takže to na první pohled bylo snadno rozpoznatelné. Spotřeba papíru pro naši rodinu i prarodiče byla asi 20 m2. Letos ke stromečku přibyl i ladovský betlém. Jednoduchý a krásný. Podle fotky to vypadá, že ještě tři čtyři dárky a koberec pod stromek ani dávat nemusíme, bo by stejně nebyl vidět :) Jinak... čím víc děti rostou tím víc je nám stromeček malý. Už je stejně vysoký jak Klárka. A to v roce 2009 (když měla čt

Jak vyplnit čas?

Jako každý rok jsem si i letos říkala, že si nechám prosinec volnější. Že třeba uklidím "víc do hloubky" - tzn. ne jen prach na policích, ale i ve skříňkách mezi moukama. Třeba. Ale zákaznice to chtěly jinak. Začaly nakupovat dárky v půlce listopadu s poznámkou: "Dodat do Vánoc, prosím." Všechno kabelky na zakázku. A já neumím říct "NE"! Bohužel. Šest týdnů jsem si naprogramovala noční směnu. Neviděla jsem večerní program v televizi. Vlastně jsem neviděla ani televizní program v novinách. Ale teď... V neděli před půlnocí jsem došila poslední letošní kabelku. Dnes večer mám v plánu pohádku a Křídla Vánoc. Tak doufám, že uvidím alespoň pár minut :) Celý tento šicí maraton vyvrcholil minulý týden vánočním programem... Pondělí: Klárka vánoční tvoření v družině. Úterý: Klárka poslední vánoční taneční hodina. Středa: Klárka vánoční vystoupení ve škole. Čtvrtek: Agátka vánoční vystoupení ve školce. Pátek: Zpočátku to vypadalo na klidný,

Jak (a hlavně proč) je třeba všechno stihnout do Vánoc?

Přemýšleli jste někdy o tom, proč máme všichni zakódováno, že do Vánoc musíme... - uklidit celý byt - umýt okna - vyprat/vyžehlit/pověsit záclony Copak to nikdo nedělá průběžně? Prostě vždycky když je potřeba? Proč se stresujeme pokaždé, když v kalendáři vidíme konec listopadu? Nejde to bez stresu? Všichni čekají, že budete mít naklizeno, napečeno, nazdobeno a týden před Vánoci už jen ladíte v ýzdobu , popř. si válíte šunky u prvních pohádek. Ne , nemám to tak ! Uklízím e průběžně, okna máme umytá dvě z pěti (no a? Zbytek stihnem na jaře), výzdobu slabou a z cukroví jen perníč ky. A i ty se letos povedly až na po druhé. To je tak, kd yž... Na vás holky pořád mluví. Jako fakt pořád. Nepřetržitě, na střídačku. A samé otázky: Kolik? Č eho? Co to je? A toto? Můžu zkusit? Můžu olíznout tu lžičku? Nebo celou misku? Chvilka nesoustředění a těst a je o 2/3 víc, ke vší té smůle nezhoustne a když si říkám, že z toho bude alespoň chutov ě dobrá buchta, tak se nechtělo ani

Jak vydržet?

Prosinec je tu, druhá adventní neděle za námi. Do Štědrého ne zbývá 19 dní. Čas letí jako blázen! Dárky se pomalu hromadí... u Radka v práci, doma ve sklepě nebo nevyzvednuté v knihkupectví. Snad je pak všechny najdem. Měla bych je začít balit, ať pak třiadvacátého nebalím "do mrtva". Navíc ještě vůbec nevím, kam je schovat. Děti stále věří na Ježíška, ale na druhou stranu jsou čím dál zvídavější... Navíc Davídek objevil kouzlo hry na schovku - schovává se v ložnici do skříně. A to byla v minulých letech jednička mezi "dárkovými úložnými prostory". No nic, snad to ještě doladíme. Když už jsem tady minulý týden psala o tom, jak tvořím vánoční věnec na dveře, tento týden jsem se pustila do adventních kalendářů. Davču jsem ještě letos vynechala, ale příští rok bude přímým účastníkem rozbalování mini dárečků... Inspiroval mě "návod" od jedné blogerky... Žádné čoko kalendáře, ale dřevěná bedýnka, papírové sáčky a originální "náplně". Vym

Jak být "IN" a "DIY"

Tak jsem si letos řekla, že adventním kalendářem (který je mimochodem stále "rozebrán" na díly a nevím, kdy ho budu dávat dohromady) to neskončí. Že jako správná matka na mateřské budu také "tvořilka"... Že jako vytvořím nějaký věnec na dveře (adventní se svíčkama jsem letos z bezpečnostních důvodů vypustila). A tak jsem nejdřív hledala inspiraci... Je toho plný Pinterest a různé skupinky na FB, kde se potkávají podobné "kutilky". Nad některými výtvory mi tak trochu zůstává rozum stát. Jasně, každý máme jiný vkus, každý jsme jinak šikovný, ale... Věnec z odličovacích tampónků? Ano - z těch! vatových koleček, co máme každá z nás doma hned vedle "uchošťourů". Přemýšlím, jestli je to kýč, nevkus, in nebo "jen" finanční krize domácnosti. To opravdu nejde vymyslet něco víc normálního? No a tak jsem si řekla, že nepůjdu s davem a nebudeme mít vatový věnec na vstupních dveřích a po několika letech jsem vytáhla tavnou pistoli...

Jak vydržet?

Tak jsem se chtěla nadýchnout předvánoční atmosféry. Tak jsem si v pátek udělala čas, že si projdu obchody, něco málo nakoupím a nasaju atmošku. ...a domů jsem po hodině a půl došla úplně otrávená! Nápad - mít v pátek (po čtvrtečním státním svátku) volno, mělo tak nějak víc lidí. Všude se mačkali, všude bylo plno a to, co jsem v obchodech chtěla, nebylo. No nic, v týdnu půjdu zas. Musím. V neděli je první už advent... Věnec z loňska jsem ještě nehledala, pouštět se do nového, vlastnoručně vyrobeného tak nějak nestíhám... Nicméně... adventní kalendáře pro naše děti mám vymyšlené - a ty teda DIY budou. Prohledala jsem si inspirace, tak snad to všechno klapne... Jen ještě nakoupit "náplň". A toho teda nebude málo - 3x24 kousků. To se nezdá :) A víte co ještě? Dozvěděla jsem se, že letos dárky nenosí Ježíšek, ale skřítci, ze severu... A asi na tom něco bude, protože: - jsou úplně všude - ve všech obchodech s dekoracema, je toho plný internet. - ty šikovně

Jak přestat...?

Jednoduše! Nikdy nezačít... Ať jde o cokoliv. Alkohol. V podstatě jsem abstinent. Měla jsem asi dvě "světlé" chvilky, kdy to pár piv nebo becherovka v danou chvíli řešila... A v obou případech za to mohl chlap. Poprvé - to mi bylo asi šestnáct. Hospůdka blízko intru a nešťastná láska. Naposled - to mi bylo asi dvacet. Silvestr a radost z toho, že jsem single :) V pětadvaceti první těhotenství a tím to všechno skončilo :) Pivo mi chutná všechno stejně, vínu nerozumím... Míchané nápoje miluju, ale mezi náma - často ani nepoznám, jestli tam nějaký alkohol je :) Ale vystačím si. Kafe a kofola. Třeba. zdroj: pixabay.com Cigarety. Ty mě provázely celé dětství. Pamatuju si dovolené, kdy si taťka přibalil vždy balík cigaret s lodičkou. Bez toho jsme neodjeli. A pak, ze dne na den, přestal. Dokonce mu v práci ve stole zůstala otevřená krabička s posledními pěti kousky. A už se k tomu nevrátil. Brzy to bude sedmnáct let. Vlastně až přestal, jsem si uvědomila,

Jak nakopnout...

Začal listopad. Snad nejsmutnější měsíc v roce (stejně je na tom ještě leden). Listopad je jakýsi měsíc "prázdnoty". Krásný barevný podzim už je pryč a do Vánoc pořád ještě daleko. Není ani zima, ani teplo. Když vysvitne sluníčko, tak zase fučí a když prší, tak už u toho omrzá i obličej. Toto "šedé" období začíná "dušičkama" a končí Mikulášem. Dny jsou pekelně krátké a takové unavené a únavné, že se člověu ani nechce do ničeho pouštět. Energie z minulého týdne vyprchala někdy ve středu a do každé práce se musím přemlouvat. Prostě... kdyby se mi chtělo tak, jak se mi nechce... :) Takže na to kašlu a jdu si dát černý čaj s mlékem. Třeba mě to nakopne! A když ne, vzbuďte mě v březnu!  

Jak mi odešel stroj

Dva měsíce školy za náma, první "školní" prázdniny taky. A že to uteklo... Obojí. Týden se u nás neřeší skoro nic jiného než Helloween. Dnešní den má Klárka ve škole v "tomto duchu", takže bylo teřba vymyslet pohodlný kostým, ve kterém vydrží celý den a na ulici nebude vypadat jako blázen :) No a myslím, že se nám to povedlo. Tak nějak to vyplynulo samo. Mrkla jsem do svojí "syslírny" látek a objevila jeden úplet s netopýry. Sukně byla jasná. Pak jen sehnat černé punčochy a triko, které jsme "polepili" obrázky. Nakonec byl nejhorší účes! Celý týden to tu "piluju", denně zkouším drdol a když se blíží "termín akce", nechce se podařit. Ale snad jí aspoň první dvě hodiny vydrží :) Na fotce vypadá "vlasový" pavouk spíš jako chobotnice, ale s trochou fantazie... :)  Každopádně Klárka může být ráda, že jsem sukni stihla. Chvíli po došití mi odešel stroj. Zatím nevím, jak moc je to vážné, ale doufám,

Jak se vybarvuje...

Vidíte to datum? To je šílené! Rok se nám přehoupnul do poslední čtvrtiny, je před námi Halloween (ne že bychom ho slavili, jen Klárka potřebuje do školy masku, tak už vymýšlíme...), a Dušičky. Nevím, čím to je, ale celý listopad je takový nějaký "dušičkový". Každý rok v tuto dobu je šedo, mlhavo a ponuro. Prostě ten "správný čas" na to zalézt si do postele, pod deku a s hrnkem čaje. Úplně mám ten "obraz" před sebou - studený nos i nohy, tlusté ponožky, "chlupatková" deka a "kouřící půllitřák". Ale než tomu tak bude, snad si ještě užijem krásných dní jako byly teď o víkendu... Dnes, ale přesně před rokem nám taky vyšlo počasí... Chtěli jsme mít nějaké rodinné fotky mimo fotoateliér a 24. říjen 2015 byla jak malovaný. Letos už bychom je na jednom místě nejspíš tak snadno neudrželi :) Loni k tomu stačila miska "vánočního cukroví"... No nic, jdu něco dělat... Nejspíš se pomalu pustím do "hel

Jak přežít podzimní splín?

Počasí jak na houpačce. V sobotu to byl krásný den plný barev a sluníčka...     Zato v neděli... Mlha, že by se dala krájet!   zdroj: pixabay.com K tomu mám pocit, že to, jaké je počasí, dost ovlivňuje myšlení a pocity. Ne jen mé, ale co hůř - naší Agátky (4,5 roku). V těchto dnech slýchávám častěji než obvykle slova jako: "Maminko, já bych chtěla být zase malá. Až umřu, tak se vám znovu narodím jako miminko." Je to krásné a smutné zároveň. Co na to říct? Kéž by to bylo tak jednoduché... Nebo snad je? A tak se v těchto "zlomových okamžicích" objímáme víc než jindy. Protože slova nestačí... *** To, že se blíží Vánoce, je vidět už skoro všude. Adventní kalendáře a Mikuláš s čertem z čokolády plní regály v obchodech... Dávám tomu ještě čtrnáct dní a ve výlohách budou svítit vánoční stromky. E-shopy se plní  vánočním zbožím a mně začínají chodit objednávky s poznámkou: "A dorazí kabelka do Vánoc?" Seznam práce se mi začíná plni

Jak jsem zase plánovala... zbytečně.

Tak... přesně. Zase jsem si udělala plán, co tak jako můžem o víkendu podniknout. No. Se na to asi příště vykašlu rovnou :) To je tak. Čekáte na podzim a když už tu je, tak zase čekáte, až se stromy krásně vybarví, že jako pojedete na výlet a ať ty fotky stojí za to. No a tak jsme si řekli, že vyrazíme na Pustevny, vylezem na Radhošť, zajdem za Radegastem... No nic, asi nás nechtěl vidět... Tak to tu vypadalo 6. října .   zdroj: FB Hotel Tanečnica Takže letos žádné podzimní fotky. Myšleno jako žádné barevné fotky mimo město :) Ale tak, aspoň třeba stihnem postavit sněhuláka nebo sjet na saních. Ne jak loni. Ale co my si vlastně furt jenom stěžujem. V létě je prostě horko, v zimě zima.   Alespoň pracovně to plánování zatím vychází. Teda, ne vždy. Seznam toho, co ještě musím ušít a předat se rozšiřuje o další a další věci. Vypadá to, že Vánoce klepou na dveře... I já jsem spokojená, bo si můžu odškrtnout "měkké dárky". Já jako vím, že to je nic

Jak to se mnou je?

Jsem... Marcela . Blíženec. Nekonečný plánovač a snílek.   Oděvní návrhářka a diplomovaný specialista v oboru textilní výtvarník ( obor tisk, tkaní a krajka ). Během studií jsem se zúčastnila drobných "fashion" soutěží, v roce 2006 jsem šila večerní šaty pro jednu z finalistek Miss České republiky. Chvíli jsem byla návrhářka v kuchyňském studiu, střihačka ve firmě s dámskou konfekcí a konstruktérka střihů ve firmě s "volnočasovou" módou.   Teď jsem hlavně maminka dvou princezen (Klárka 2009/08 a Agátka 2012/05) a malého prince (Davídek 2015/04).   Od jara 2010 se věnuji šití kabelek a tašek a od podzimu 2015 jsem přidala i "drobnosti" pro děti a dospělé. Tyto mé věci najdete zatím hlavně na FB jako sitiNaDalku . Všechna zaměstnání jsem dělala ráda a svým způsobem mě ovlivnila pro mou soukromou tvorbu. Teď je mou "prací" dělat radost vám...