Přeskočit na hlavní obsah

2018 aneb Nové začátky?

Dáváte si předsevzetí? Já UŽ ne. Nevydržela jsem. Nikdy. Většinou jsem je pak přesouvala na další pondělí, na začátek příštího měsíce, na začátek jara (léta, podzimu, zimy)... Jsem v tomto líná, vím to. Nic s tím nedělám a v podstatě mi to vyhovuje :)

Každopádně. Mám před sebou rok 2018. Jaký asi bude? Pro mě poslední, který strávím na rodičovské dovolené. Za rok touto dobou se budu chystat na úřad práce a nebo zůstanu u práce z domu. Ano, šití mě naplňuje, tvoření mě baví, ale jsou dny, kdy bych chtěla mít od práce volno. Takhle pracuju vlastně pokaždé, když mám chvilku. Ne vždy je to jednoduché...

Jakmile peru, třídím prádlo, vařím oběd nebo uklízím "běžný nepořádek všech", jako bych byla doma sama.
Když si však sednu ke stroji, že pohnu se zakázkou, tak stačí napočítat do pěti a:
- někdo někoho mlátí
- někdo jiný po někom dalším řve
- pak přiběhne některý a žaluje
- někdo další mi přijde "funět" na záda a kontrolovat, co dělám
- nejmladší postaví věž z Dupla, která je tak vysoká, že se zřítí na mě i na stroje
Pak to vzdávám a jdu od toho. Vím, že tak to fungovat nemůže, že pokud i holky chtějí mít mámu doma, že mi musejí dát prostor. Ale je to těžké - pro obě strany. Pracovna je v jednom ze čtyř pokojů. Není kam utéct, nejde se tam zavřít a přestat vnímat. Je to ale pohodlné - nikam nechodit, zůstat v domácím, uvařit si kafe...
Ale zkusím to jinak. Vstanu a nachystám se jako do práce, naplánuju si přesný rozvrh. Uvidím, jestli to půjde a jak dlouho.

Vlastně jediná předsevzetí, která si dávám jsou ta pracovní:
- kolekce dětských (dívčích) kabelek
- kolekce pro cestovatelky
- letní kolekce
- batůžky a kosmetické příruční kabelky
- nová psaníčka
- malovaná kolekce (kabelky dotvořené jednou šikovnou slovenskou malířkou)

Není jich málo. Sejdeme se za rok a uvidíme, kolik jich bude odfajfknutých :) Teď už vás nechci rušit v oslavách příchodu N/nového roku. Vykročte pravou nohou a s/mějte se rádi!

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení...
26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat...

Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...
 ...které se shodovalo s číslem na seznamu...

Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec března. Dva měsíce se mi zdálo tak akorát…

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)
První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.
Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...
Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :) Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "v…