Dáváte si předsevzetí? Já UŽ ne. Nevydržela jsem. Nikdy. Většinou jsem je pak přesouvala na další pondělí, na začátek příštího měsíce, na začátek jara (léta, podzimu, zimy)... Jsem v tomto líná, vím to. Nic s tím nedělám a v podstatě mi to vyhovuje :)
Každopádně. Mám před sebou rok 2018. Jaký asi bude? Pro mě poslední, který strávím na rodičovské dovolené. Za rok touto dobou se budu chystat na úřad práce a nebo zůstanu u práce z domu. Ano, šití mě naplňuje, tvoření mě baví, ale jsou dny, kdy bych chtěla mít od práce volno. Takhle pracuju vlastně pokaždé, když mám chvilku. Ne vždy je to jednoduché...
Jakmile peru, třídím prádlo, vařím oběd nebo uklízím "běžný nepořádek všech", jako bych byla doma sama.
Když si však sednu ke stroji, že pohnu se zakázkou, tak stačí napočítat do pěti a:
- někdo někoho mlátí
- někdo jiný po někom dalším řve
- pak přiběhne některý a žaluje
- někdo další mi přijde "funět" na záda a kontrolovat, co dělám
- nejmladší postaví věž z Dupla, která je tak vysoká, že se zřítí na mě i na stroje
Pak to vzdávám a jdu od toho. Vím, že tak to fungovat nemůže, že pokud i holky chtějí mít mámu doma, že mi musejí dát prostor. Ale je to těžké - pro obě strany. Pracovna je v jednom ze čtyř pokojů. Není kam utéct, nejde se tam zavřít a přestat vnímat. Je to ale pohodlné - nikam nechodit, zůstat v domácím, uvařit si kafe...
Ale zkusím to jinak. Vstanu a nachystám se jako do práce, naplánuju si přesný rozvrh. Uvidím, jestli to půjde a jak dlouho.
Vlastně jediná předsevzetí, která si dávám jsou ta pracovní:
- kolekce dětských (dívčích) kabelek
- kolekce pro cestovatelky
- letní kolekce
- batůžky a kosmetické příruční kabelky
- nová psaníčka
- malovaná kolekce (kabelky dotvořené jednou šikovnou slovenskou malířkou)
Není jich málo. Sejdeme se za rok a uvidíme, kolik jich bude odfajfknutých :) Teď už vás nechci rušit v oslavách příchodu N/nového roku. Vykročte pravou nohou a s/mějte se rádi!
Pak to vzdávám a jdu od toho. Vím, že tak to fungovat nemůže, že pokud i holky chtějí mít mámu doma, že mi musejí dát prostor. Ale je to těžké - pro obě strany. Pracovna je v jednom ze čtyř pokojů. Není kam utéct, nejde se tam zavřít a přestat vnímat. Je to ale pohodlné - nikam nechodit, zůstat v domácím, uvařit si kafe...
Ale zkusím to jinak. Vstanu a nachystám se jako do práce, naplánuju si přesný rozvrh. Uvidím, jestli to půjde a jak dlouho.
Vlastně jediná předsevzetí, která si dávám jsou ta pracovní:
- kolekce dětských (dívčích) kabelek
- kolekce pro cestovatelky
- letní kolekce
- batůžky a kosmetické příruční kabelky
- nová psaníčka
- malovaná kolekce (kabelky dotvořené jednou šikovnou slovenskou malířkou)
Není jich málo. Sejdeme se za rok a uvidíme, kolik jich bude odfajfknutých :) Teď už vás nechci rušit v oslavách příchodu N/nového roku. Vykročte pravou nohou a s/mějte se rádi!
Komentáře
Okomentovat