Jak oslavit Agátčiny narozeniny? V oranžové...

Už je to skoro dva měsíce, co jsem psala o tom, jak letí čas a jak se připravují oslavy prvních narozenin našeho nejmladšího... A člověk se párkrát vyspí a je třeba shánět další dárky, chystat občerstvení, sledovat počasí, aby nám na zahradní party nepršelo...

Sháním sýrový dort, ruším pečení muffinů, chystám drobnosti, oblečení, když bude horko, oblečení, kdyby byla zima, jednu dvě svačiny pro Davídka... Není toho málo. Dvě tašky narvané k prasknutí, všechny děti se nám plantají pod nohy... No, ještě že jsem se stihla namalovat už dopoledne, teď bych to nedala :)

Můžeme vyrazit. Jedeme autem. Oslava je u babi a dědy na zahradě, která je od nás asi čtvt hodiny pěšky. Množství jídla a "nutností" nám to však nedovolí. Přišrákovat první, druhé, třetí dítě. Nezapomenout na sebe. Startujeme, jedeme. Asi za dvě minuty jsme na místě :) Musím myslet na to, abych z auta nevystoupila i se zapnutými pásy. Při těchto "rychloakcích" se mi to občas stává. Pak zase odepnout první, druhé, třetí dítě, vyložit tašky s jídlem...

Pergola už "svítí" do dálky. Všechno ladí do oranžova.

U nás je jakýmsi zvykem dětem dárečky poschovávat. Mají radost už ze samotného hledání a trošku se jim prodlouží to napětí. Navíc malý dáreček dostanou i ti, kteří narozeniny nemají. Prostě máme Vánoce několikrát za rok :)

Pak přijde na řadu dort a pár fotek do rodinného alba. Zrovna na těch narozeninových fotkách je vidět, jak se všichni měníme. Jak krásníme a zrajeme :)

Po kafíčku a dortu pokračujeme zmrzlinou...

A na závěr dne ještě "chlapský" slaný dort a špekáčky.

No a mezi tím vším se hrál fotbal, rozbalovaly a zkoušely dárečky, vykládalo se... Ale ze všeho nejvíc se funělo nad množstvím jídla :)

Sobota to byla náročná, ale fajn. Za týden nás čeká pokračování u druhých prarodičů.

Do konce června to ale bude tak nějak celkově hektické...

Dnes jedou holky do ZOO, takže vstávačka kolem šesté.

Úterý - předposlední Klárčina hodina tancování

Středa - setkání učitelů a budoucích prvňáčků

Sobota - další narozeninová party

Neděle - 10. taneční koktejl (závěrečné vystoupení všech členů All Style Unit)

Úterý - poslední hodina tancování (ASU)

Středa - Dětský den s ASU

Pátek - Závěrečná party pro rodiče a děti s ASU

...a do toho nějaké drobné akce... a navíc - pasování školkáčů na prvňáčky. No, myslím, že vydechnu až 30. června - vysvědčení se nás zatím netýká :) Takže - vzhůru k létu!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Další informace

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Další informace

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne

Další informace

Tý-deník návrhářky

Prohledat tento blog