Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsem ušila svou první tašku...

Vyprovokovala mě k tomu, ač nevědomky a nechtě, spolužačka. Viděla jsem nějakou její práci a docela mě vyděsila kvalita šití na to, za kolik peněz ty kousky prodávala. Řekla jsem si, že tohle přece dokážu taky a třeba i líp a tak jsem do toho šla. A i když jsme teď každá úplně někde jinde, za ten první impulz bych ji měla poděkovat.

Jsem docela netrpělivý člověk, takže mě moc nebaví šít "nanečisto". Většinou se snažím celý postup detailně vymyslet a projet v hlavě, rozplánovat si jej a pak rovnou sedám ke stolu. Často mám více nápadů, než stihnu realizovat, takže to na pracovním stole vypadá jako v obchodě s látkama - všechny totiž budu "hnedka" potřebovat. Nakonec to dopadne tak, že je po pár týdnech buď uklidím, protože se nemůžu hnout nebo si je nastříhám a pak mi tu pro změnu několik týdnů "trčí" jednotlivé díly, které buď po nějaké době opět uklidím nebo se konečně pustím do šití.

Často sleduju eshopy s látkama, nahážu si je do košíku, abych je vzápětí zase vyhazovala, protože se konečná částka objednávky přehoupla přes čtyřmístnou cifru. Ale když však neodolám a nakoupím, doma si je krásně uložím do komínku s tím, že ten čas přijde... No jo, mít tak ruce navíc... nebo delší dny... nebo nemuset spát...

 
...ale na začátku toho všeho kabelkového šití byla IKEA a její dekorační látky. V roce 2010 metráž z IKEy docela frčela, nebyla drahá a dobře se s ní šilo. Moje první taška byla veselá, oranžová... a na Fler vložená 6. února 2010, takže tomu bude za měsíc přesně šest let!
Žádný velký zázrak. Tak trošku lepší nákupka. Ale ta radost... Moje i budoucí majitelky!
Rozměr tak akorát: 32x37x10 cm a cena 699,- Kč, což z větší části pokrylo jen náklady..., ale neodradilo mě to od dalšího šití.



O měsíc později, tedy 6. března 2010 byla vložena další celolátková taška. Tvarově i velikostně odpovídala mým "školním". Byla poctivě vyztužená, doplněná o filcovou brož..., jako dělaná na léto.
Šití té kabelky trvalo snad týden. Než jsem vše nachystala, naplánovala a vypracovala... a k tomu všemu sedmi měsíční zvídavá dcerka, která mi ne jednou zabavila metr.





Květen byl docela "úrodný". Poprvé jsem použila koženku, ale střihově jsem si ještě nebyla moc jistá, co všechno si můžu dovolit. A tak se nejdřív zkoušelo různé členění, vrstvení, barevné kombinace, zapínání na magnetky a jednoduchá podšívka. Z dnešního pohledu nic extra, ale mělo to úspěch. 







Zkoušela jsem i kombinaci s látkou a byla jsem nadšená! 

Postupně jsem objednala asi dvacet odstínů koženek a pustila se do šití. Doladila jsem velikosti, promyslela přední díly, dořešila zapínání... A zaměřila jsem se na "pejskaře"...







A v půlce května se zrodila kolekce DOGGY. Celokoženkové kabelky jen na doklady, klíče a "mlsky" pro psí mazlíčky. Byly to kabelky "do terénu" - velikost tak akorát, nikde nezavazely a byly jednoduché na údržbu. Jednu dobu byly doplňovány i přívěsky či broží.
Kvůli venčícím kabelkám jsem si na stránkách Fleru založila i nový profil. Ten ale fungoval jen pár týdnů...
Doggy kabelky jsou v nabídce do dneška. Velikostně i tvarově úplně stejné, jen jsem začala šít i s pomocí kédru, takže každá kabelka má krásný, čistý tvar.

Za těch šest let šití kabelek se mi rozrosta nabídka střihů, tvarů i velikostí, ale tři kolekce mě provází od začátku až do dneška... Doggy, Sport a School & Office. Všechny typy kabelek/tašek najdete na stránkách tmarcela.cz. K jednotlivým kolekcím se vrátím v některém z příštích "dílů".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.