Přeskočit na hlavní obsah

Jak být "IN" a "DIY"

Tak jsem si letos řekla, že adventním kalendářem (který je mimochodem stále "rozebrán" na díly a nevím, kdy ho budu dávat dohromady) to neskončí. Že jako správná matka na mateřské budu také "tvořilka"... Že jako vytvořím nějaký věnec na dveře (adventní se svíčkama jsem letos z bezpečnostních důvodů vypustila).

A tak jsem nejdřív hledala inspiraci...
Je toho plný Pinterest a různé skupinky na FB, kde se potkávají podobné "kutilky".
Nad některými výtvory mi tak trochu zůstává rozum stát. Jasně, každý máme jiný vkus, každý jsme jinak šikovný, ale... Věnec z odličovacích tampónků? Ano - z těch! vatových koleček, co máme každá z nás doma hned vedle "uchošťourů".
Přemýšlím, jestli je to kýč, nevkus, in nebo "jen" finanční krize domácnosti. To opravdu nejde vymyslet něco víc normálního?

No a tak jsem si řekla, že nepůjdu s davem a nebudeme mít vatový věnec na vstupních dveřích a po několika letech jsem vytáhla tavnou pistoli...
Dekoraci jsem si navybírala na netu, balíček dorazil v týdnu, všechno bylo nachystáno... Nejdřív jsem tedy měla v plánu udělat něco jako fotopostup, že to jde i jinak. Ale má představa naaranžovaných fotek na jídelním stole se rozplynula v okamžiku, kdy jsem tavnou pistoli vybalila z blistru. S elektrickou šňůrou o délce cca 70 cm si moc vyskakovat nemůžu, takže jsem se z jídelního stolu stěhovala na kuchyňskou linku hned vedle sporáku a rozvařeného oběda.
Když už jsem si myslela, že mě nic nerozháže, přilepené dřevěné stromečky začaly odpadávat, náplň do pistole mizela rychlostí blesku... Noo nic, jdu hledat náhradní náboje. Zdržovačka snad 3/4 hodiny. Prolezli jsme doma úplně všechna možná místa. A pak přišla na řadu i ta nemožná... Krabice s vysavačem. A - nic! Nakonec mi hlavou probleskl obraz místa, kde by ty náplně mohly být... A světe, div se, byly tam - v lékárničce mezi paralenem a  náplastěma! No však jasně! Tam jsem je dávala, abych je snadno našla! Takže asi tak.

Dolepila jsem, co bylo třeba, omotala svítící LED šňůrkou a přes noc nechala "uležet". Do rána odpadl další stromeček, ale pomohla jsem si oboustrannou lepící páskou. Prdím na to, snad to ty tři týdny vydrží.

Práce na deset minut, ale strávila jsem tím celé sobotní dopoledne. Protože na každé práci je nejhorší a nejzdlouhavější ta příprava...

A tady je! Úplně DIY a hlavně NÁŠ!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne