Přeskočit na hlavní obsah

Jak přestat...?

Jednoduše! Nikdy nezačít... Ať jde o cokoliv.

Alkohol.
V podstatě jsem abstinent. Měla jsem asi dvě "světlé" chvilky, kdy to pár piv nebo becherovka v danou chvíli řešila... A v obou případech za to mohl chlap.
Poprvé - to mi bylo asi šestnáct. Hospůdka blízko intru a nešťastná láska.
Naposled - to mi bylo asi dvacet. Silvestr a radost z toho, že jsem single :)
V pětadvaceti první těhotenství a tím to všechno skončilo :) Pivo mi chutná všechno stejně, vínu nerozumím... Míchané nápoje miluju, ale mezi náma - často ani nepoznám, jestli tam nějaký alkohol je :)
Ale vystačím si. Kafe a kofola. Třeba.

zdroj: pixabay.com

Cigarety.
Ty mě provázely celé dětství. Pamatuju si dovolené, kdy si taťka přibalil vždy balík cigaret s lodičkou. Bez toho jsme neodjeli. A pak, ze dne na den, přestal. Dokonce mu v práci ve stole zůstala otevřená krabička s posledními pěti kousky. A už se k tomu nevrátil. Brzy to bude sedmnáct let.
Vlastně až přestal, jsem si uvědomila, jak je to fajn... Ten čerstvý vzduch a tak. Takže jsem to opět jen jednou vyzkoušela a byla jsem "výlečená".

 zdroj: pixabay.com
Jídlo.
Strašně nerada vařím cokoliv slaného. Nevím proč. Nebaví mě to. Možná proto, že musím. Přes týden tu jednu dvě porce nějak zvládám, ale přes víked... Jsem ráda, že mám úžasného muže, který vaří rád. A já se můžu věnovat něčemu jinému - třeba úklidu nebo praní ;) 

 zdroj: pixabay.com

Ale sladká jídla a pečení - to je moje. Takže až jednou budu vážit metrák, tak budu vědět z čeho :)

  zdroj: pixabay.com

Ono je to ale těžko. Téměř všude cpou výrobci zvýrazňovače chuti, takže si sice s radostí sem tam dám kousek salámu nebo kořeněné maso, ale druhý den je mi tak blbě, že nevylezu z postele. Takže jediné řešení jak přestat s "éčkama" je sladké jídlo :)
I když o víkendu už mě napadla i varianta RAW stravy... Tak uvidíme :)

Když bych teď měla článek přesměrovat k šití, tak jediná varianta jak přestat, je opravdu nezačínat. Protože vždycky je co šít a vždycky si říkám ještě kousek, ještě deset centimetrů, deset minut... Teď mě "naštěstí" brzdí skříplý nerv na zádech, tak to tak nepřeháním... ale šije mi to aspoň v hlavě.
Nebo si vymyslím "šicí plán" a pak když k němu dojde "naostro", tak lítám od jednoho k druhému jak lesní včela. A výsledek? Rozdělaných deset věcí, ale ani jedna hotová.

 zdroj: facebook.com

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne