Přeskočit na hlavní obsah

Světlušky

Zjistila jsem, že nejlíp se mi pracuje pod tlakem, ve stresu a s deadline za krkem... Jinak si nedokážu vysvětlit, že vždycky kývnu na nějakou "mega akci", která má být hotová za pár dní.

Stejně jako loni dostalo se mi do rukou šití kostýmů pro taneční skupinu All Style Unit (loňské šití tady a tu). Minulý rok to však byly juniorky, letos ti nejmenší... Dvě skupiny dětí, dvě témata a celkem 36 kostýmů.

Světlušky mám na stole asi týden. Střídá se u mě radost i beznaděj, že to nestíhám... A když se nedaří, tak pořádně...

Zadání znělo jasně: šaty pro světlušku, volné, s delším zadním dílem, stuha v pase.

Hledala jsem inspiraci všude možně, prolistovala jsem časopisy... Až v jednom mě zaujal detail ramínek... Jde o stužku provlečenou  tunýlkem.

 Zdroj: časopis Ottobre

Nejdřív jsem měla ušít tři velikosti na zkoušku... Už na první pohled se mi cosi nezdálo. Byly široké a krátké. Začala jsem ztrácet hlavu, viděla jsem to černě. Po zkoušce jsem zjistila, že...
- jedny budu zabírat o 24! cm v obvodu hrudníku
- většinu pak "jen" o 16, popř. 8 cm
- všechny se pak budou prodlužovat až o 15! cm
Nevím, co jsem dělala, když jsem si chystala střihy, ale po úpravě už nevypadaly tak neforemně.
Stříhání mi zabralo asi šest hodin. Vzhledem k tomu, že zem je největší pracovní plocha, měla jsem po těch dvou stříhacích večerech otlaky na kolenou a skříplá záda. Při šití jsem zjistila, že jsem jedny střihla úplně blbě. Ale v tom množství - 21 ks - se to asi dalo čekat :) Naštěstí mám ještě materiál navíc.

A co vše bylo potřeba?
 - 17 m saténu

Zdroj: flex-tex
- cca 30 m žluté lemovky (na dolní kraj)

Zdroj: stoklasa

- 21 m lila atlasové stuhy

 Zdroj: stoklasa
 - 21 m saténové stuhy s květy


- a stovky metrů žluté nitě!

Chybí už jen pár detailů a můžu předávat. Před sebou mám však ještě dalších 15 kostýmů na téma Alchymisti. Ale o tom zase možná za týden. Každopádně první taneční soutěž je už 6. května!

A tady je výsledek na mých holkách... Alespoň pro představu.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.