Přeskočit na hlavní obsah

K.O. aneb Vzbuďte mě o prázdninách...

Jasně že jsem roky přestala počítat. Hned, jak se narodila Klárka :) To mi bylo pětadvacet. Od té doby už stárnou jen děti, já mám pětadvacet pořád :) Se tak cítím. I když tělo říká něco jiného.
Jsem byla zvyklá ponocovat a teď jsem ráda, že v jedenáct spím...
Ale nejspíš za to může ten poslední týden během kterého jsem byla dvakrát na otočku v Praze. Minulý pátek s Agi v Lucerně, teď v sobotu s Klárkou v Edenu.


Jako, přiznejte se, kdo z vás během týdne vylezl dvakrát na Petřínskou rozhlednu? Kdo zdolal 299 schodů? Nahoru i dolů? Protože já třeba jo :) Nohy se mi klepaly ještě pár hodin po výstupu :)


Zbytek Prahy jsme viděli tak nějak z tramvaje. Akorát Václavák jsme s Klárkou prošly celý. I se zastávkou v hračkářství Hamleys. A to bylo jedním slovem - úlet. Mraky lidí, haldy hraček a mezi tím vším kolotoč. Chtělo se mi utéct hned ve dveřích... :)


Pak už honem McDonald. Na toho jsme nesměli zapomenout...
Díky taneční soutěži mají naše děti některá poprvé za sebou...
- dlouhá cesta vlakem
- jízda metrem
- jízda tramvají
- Praha jako na dlani
- McDonald
Jo, naše děti si na krabičku Happy Meal prostě počkaly. O to větší byl zážitek z celého výletu :)


A to že ta soutěž byla bez medailí? Účast na mistrovství republiky je asi nejvíc... A navíc - v porotě seděl tanečník Lady Gaga, tak ten má asi trošku jiný vkus ;)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.

Poslední aneb Něco končí, něco začíná!

Rok 2018 má před sebou už jen pár hodin. Jaký byl? Splnilo se vám to, co jste si loni v tuto dobu přáli?

Já o tom všem, co bylo a co nás čeká, v poslední době docela přemýšlím a i proto jsem se rozhodla, že dnešní blog je poslední. Nejen v letošním roce ale tak nějak vůbec... celkově. 
Neříkám, že je to navždy.
Jen od ledna plánuju změny a chtěla bych na to mít více prostoru i času. A i když ráda píšu (a básničky mi nejdou), věřím, že z Tý-deníku se stane aspoň "občasník".
***
Když se ohlédnu na poslední čtyří měsíce, dalo by se to shrnout jedním slovem: VYČERPÁVAJÍCÍ! A tak už fakt fungovat nechci. Momentálně jsem ve stavu, že šicí stroje obcházím velkým obloukem a jakákoliv práce s nimi mi nedělá radost tak, jako to bylo dřív. Týden vánočních prázdnin na regeneraci bohužel nestačil.
Posledních devět let jsem si neužila advent a vánoční přípravy. Plnila jsem téměř nemožné, aby dárky pro zákazníky byly pod stromečkem včas a sama jsem pak sháněla po nocích na eshopech, co naše děti …