Čím déle jsou prázdniny, tím víc je všeho... Únavy, práce i plánů :)
Odpoledne jsme vyrazili ven - k babi a dědovi na zahradu. Holky jsou nadšené - celou cestu se předjíždějí na kolobkách. Davídek v kočáře okusuje jabko. Než dorazíme do cíle, 90 % má v žaludku, zbytek na bílém! límečkovém tričku. Večer zjišťuju, že to nejde vyprat. Ničím!
Úterý.
Středa.
Akorát vyfotit "selfie" tak, abych se tam vešla s holkama i Davíkem v kočárku je nemožné. Mám moc krátkou ruku nebo málo širokoúhlý foťák.
Pátek.
Neděle.
A ještě na závěr...
Pondělí.
Příprava na podzim začíná! Konečně mi dorazily softshelly na bundy pro děti. Bylo těžké vybrat, protože už ani "sofshellky" nemusí být jednobarevné ale klidně i s potiskem... Jenže těch vzorů je obrovské množství. Kdybych měla nakupovat zase, vybrala bych další. Ale to přece nejde. Budu ráda, když zvládnu ušít tyto kousky :)
Příprava na podzim začíná! Konečně mi dorazily softshelly na bundy pro děti. Bylo těžké vybrat, protože už ani "sofshellky" nemusí být jednobarevné ale klidně i s potiskem... Jenže těch vzorů je obrovské množství. Kdybych měla nakupovat zase, vybrala bych další. Ale to přece nejde. Budu ráda, když zvládnu ušít tyto kousky :)
Odpoledne jsme vyrazili ven - k babi a dědovi na zahradu. Holky jsou nadšené - celou cestu se předjíždějí na kolobkách. Davídek v kočáře okusuje jabko. Než dorazíme do cíle, 90 % má v žaludku, zbytek na bílém! límečkovém tričku. Večer zjišťuju, že to nejde vyprat. Ničím!
Na zahradě Davík ožívá. To když "zmerčí" konve plné vody. Nezajímají ho hračky, pískoviště, odrážedlo... Přemýšlí, jak by rychle a nepozorovaně zdrhnul. Chytám ho, až když má ruce až po podpaží ponořené do vody. Je celý mokrý, ale má neuvěřitelnou radost!
TY děti tu vodu mají tak nějak v krvi... Agátka dělala to samé... :) a dokonce ve stejných tepláčkách...
Úterý.
Nejlepší jsou stejně letní večery. Ta hra barev a... a tak. Cvrčci cvrkají jak v Chorvatsku a když trošku zapší, máme tu i ten vlhký vzduch :)
Středa.
Holkám je naprosto jedno, jestli je hic nebo padají trakaře. Doma prostě být nechtějí, protože to je přece děsná "núúúdááá". A tak, i kdybychom měli obejít jen barák, musíme ven. Třeba parkem na zmrzku... Sem tam nějaká zastávka na focení...
Akorát vyfotit "selfie" tak, abych se tam vešla s holkama i Davíkem v kočárku je nemožné. Mám moc krátkou ruku nebo málo širokoúhlý foťák.
Takže jsem to fotila dvakrát... Jednou já s holkama a pak holky s Davim.
Čtvrtek (stejně jako úterý).
...trávily holky na chalupě s dědou a babi. Já se pustila do šicí práce. Jen jsem si toho nabrala nějak víc, než jsem byla schopná do pátku stihnout. Jj, můj pracovní týden trvá čtyři dny. Pátek mám vyhrazený na "domácí" práce nebo předávky hotových objednávek. V pondělí jsem si naplánovala ušít čtyři kabelky a bio oblečky pro začínající firmu. Ve středu jsem cítila, že začínám být pomalejší a ve čtvrtek jsem odpadla. Fyzicky jsem byla úplně KO a po dlouhé době se mi při pohledu na stroj sevřel žaludek... Práci jsem dokončila jen z poloviny...
Pátek.
Den ve znamení výjezdu popelářů do terénu :) Podědili jsme super auto a asi dvacet mini popelnic a vzhledem k tomu, že doma máme čím dál míň místa, vyvezli jsme jej z města. To pak člověk o dětech ani neví...
...a na blbiny je taky čas.
Sobota.
Kreslení na papír je málo tvůrčí... Nejlepší je kreslit na sebe - člověk jako umělecké dílo :)
Neděle.
Konečně jsem dodělala čtvrtou kabelku. Ulevilo se mi. Dnes jen odeslat balíky a můžu se pustit do další práce. Ale musím trochu zvolnit. Tak le jako mi bylo minulý týden... to už nechci. Takže teď opravdu nasadím "letní tempo".
A kdybyste mi někdo chtěli udělat radost, tak tady je jeden nápad:
A ještě na závěr...
Jinak přeju krásný poslední červencový týden.
Komentáře
Okomentovat