Přeskočit na hlavní obsah

Jak zvládnout konec?

...a jsou tu prázdniny. V srdcích některých z nás tak nějak prázdno a smutno. Mám na mysli hlavně Klárku. Konec roku měla nabitý a pak... nic.

Člověk si zvykne na prostředí, na lidi, má jakýsi každodenní režim. Před třemi lety jsme měli problém ji dostat do školky a letos mě přemlouvala, jestli tam může ještě chvíli zůstat. Domů jsme chodívali mezi posledními.


1. září. Školka na holky "čekala" ve veselých barvách...


...pak se čas přehoupne, jsou Vánoce (čekáme na sníh, který nepřichází), Velikonoce (sníh opravdu nepřišel) a jaro... Klárka má před sebou poslední dva měsíce a je na ní vidět, že je nešťastná. Zatím ji všichni uklidňujem, že je ještě spousta času si s dětmi pohrát.

...a pak se vzbudíme do posledního dne školního roku 2015/2016. Zastavit slzičky je skoro nemožné. Ráno je to ještě docela dobré, ale odpoledne si Klárka sedne před svou skříňku, nechce odejít a pláče. Nepomáhá nic. Milá slova ani výhružky.

Poprvé padnou slova, že se do školy netěší. No, je na čase vymyslet plán, jak to změnit. Domlouváme se na první prázdninový den a že půjdeme vybírat aktovku. To mám pocit, že se jí na chvíli i rozsvítí očka.

...ale večer opět pláče a slyším slova jako: "Už nikdy si tam nebudu hrát. Už nebudu pomáhat paní kuchařce. Už nikdy nepůjdu do školky!"

Co na to říct. Plakala jsem taky. Uzavírá se nám všem první kapitola - Školka. Je před námi druhá. Všichni víme, jak se bude jmenovat, jen neznáme obsah. Věřím, že to bude stejně fajn...

Takže: "Ahoj prázdniny!"



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení...
26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat...

Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...
 ...které se shodovalo s číslem na seznamu...

Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec března. Dva měsíce se mi zdálo tak akorát…

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)
První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.
Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...
Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :) Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "v…