Přeskočit na hlavní obsah

Jak si splnit sny?

V každém období svého (zatím poměrně krátkého) života jsem měla sen. Tajné přání...

Když mi bylo deset, strašně moc jsem si přála pejska. Dokonce tak moc, že jsme mu se sestrou vytvořily v pokojíčku pelíšek, že třeba "zlomíme" rodiče a přemlouvání bude snazší. Nezabralo to. Po několika týdnech zakopávání o pelech u dveří jsme to vzdaly a uklidily ho.

Když mi bylo třináct, chtěla jsem, aby si mě začal všímat "ten kluk z tábora". Byl z vedlejšího města. Byla jsem nejšťastnější, když mi poslal dopis. Pak druhý, třetí... Asi tři roky jsme si psali.

Když mi bylo patnáct, bylo mým snem dostat se na oděvní průmyslovku. Po Vánocích jsem jela na talentovky a... vzali mě. V září jsem si zabalila a na čtyři roky se odstěhovala na intr. Na Vsetín jsem se vracela jen na víkendy a prázdniny.

Když mi bylo devatenáct, měla jsem po maturitě a nevěděla jsem, co dál. Zkusila jsem talentovky na VOŠ textilní v Brně a... ono to vyšlo. Tři roky jsem bydlela v Brně a Brno si zamilovala. V tom stejném období jsem měla sen, že tam po škole zůstanu, najdu si práci, muže... Po škole bylo všechno jinak a já se ještě ráda vracela na Valašsko.

S nástupem do práce začal skutečný život... a mým snem se stala velká rodina. A to jsem si postupně plnila...
2009 - srpen - Klárka.
2012 - květen - Agátka.
2015 - duben - Davídek.

Ne vždy je to jednoduché. Někdy je doma až moc plno. Ticho tady není ani když děti spí. Ale je to úžasný pocit být mámou!
Vlastně díky dětem jsem si začala plnit další sen - sen o vlastní firmě, látkách, originálních kabelkách a oblečení. Kabelky fungují od jara 2010, na podzim 2015 se k nim postupně začaly přidávat drobnosti pro děti. Zatím je to "jen" relax, "únik" od reality, ale věřím, že jednou to bude má "hlavní" práce, kdy si sama určím svou pracovní dobu.

Ve svých dvaatřiceti mám před sebou už jen dva sny... (nepočítám ty "nehmatatelné" - lásku, štěstí, zdraví). Sním o domě s velkou zahradou. Daleko od lidí, ale přitom blízko do města, do lesa i k potoku :)

A ten druhý... Venkovní svatba v "converskách", kde všechno voní po hortenzii, pivoňkách a levanduli :)

 zdroj: pinterest.com

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení...
26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat...

Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...
 ...které se shodovalo s číslem na seznamu...

Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec března. Dva měsíce se mi zdálo tak akorát…

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)
První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.
Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...
Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :) Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "v…