Přeskočit na hlavní obsah

Jak vyplnit čas?

Jako každý rok jsem si i letos říkala, že si nechám prosinec volnější. Že třeba uklidím "víc do hloubky" - tzn. ne jen prach na policích, ale i ve skříňkách mezi moukama. Třeba.

Ale zákaznice to chtěly jinak. Začaly nakupovat dárky v půlce listopadu s poznámkou: "Dodat do Vánoc, prosím." Všechno kabelky na zakázku. A já neumím říct "NE"! Bohužel.

Šest týdnů jsem si naprogramovala noční směnu. Neviděla jsem večerní program v televizi. Vlastně jsem neviděla ani televizní program v novinách. Ale teď... V neděli před půlnocí jsem došila poslední letošní kabelku. Dnes večer mám v plánu pohádku a Křídla Vánoc. Tak doufám, že uvidím alespoň pár minut :)

Celý tento šicí maraton vyvrcholil minulý týden vánočním programem...
Pondělí: Klárka vánoční tvoření v družině.
Úterý: Klárka poslední vánoční taneční hodina.
Středa: Klárka vánoční vystoupení ve škole.
Čtvrtek: Agátka vánoční vystoupení ve školce.
Pátek: Zpočátku to vypadalo na klidný, "volný" den. Pak se začal plnit. Nejdřív vyzvednout fotky z vánočního focení, oběhat město, skočit na oběd, dojít pro holky a nakonec hodinové posezení se spřízněnou duší.
S Katarinkou jsme se viděly dvakrát. A vždy to byl příjemně strávený čas. Možná je to kouzlo v tom, že nás dělí několik desítek kilometrů a státní hranice... Každopádně věřím, že další "rande" nebude opět po čtyřech letech :)
Sobota: Klárka Christmas Party s tanečním kroužkem a každoroční přátelské posezení. Akce se nám sice časově kryly, ale výhoda byla, že místa byla pár metrů od sebe...
Neděle: Trocha stresu. Mám před sebou poslední čtyři kabelky. Stihnu to? Musím! Pošťáci vyhrožují stávkou, tak ať mám dost velkou rezervu. I když - pět dní na doručení není úplně moc. Věřím ale, že to zvládnou!

Je pět dní do Štědrého dne. Chybí mi dobalit pár posledních dárků (velkou část jsem zvládla minulý týden během dvou a půl hodiny - můj osobní rekord). Možná bych mohla ještě něco upéct... Po perníčcích se jen zaprášilo. Ani nazdobit jsme je nestihli.
A nebo můžu opět šít... Kabelky jsou sice hotové všechny, ale mám tu dlouhý seznam "ostatního" šití...
- 10 ks látkových košů na hračky ve třech velikostech
- dvoje softshellky (dámské a pánské)
- tři deky pro moje děti
- trička pro holky
- sukně pro mě

Teď mám ale pocit, že snad neudělám vůbec nic. Začínám cítit záda a krční páteř. Vzdávám to. Jdu si lehnout. Pokud nechci lehnout na Vánoce...

Takže... Krásné Vánoce plné lásky, pohody, pohádek a cukroví...


P.S. Příští blog bude letošní poslední.
Místo: 755 01 Vsetín, Česká republika

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas
Okomentovat
Další informace

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v
Okomentovat
Další informace

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne
Okomentovat
Další informace