Přeskočit na hlavní obsah

Nemehlo?

Než jsem se sestěhovala s mužem, měla jsem strach péct cokoliv z kynutého těsta. Okolí mě strašilo, že se to často nepovede, těsto nevykyne... - ať už kvůli nízkému tlaku ovzduší nebo kvůli špatným kvasnicím.

Dlouhá léta mě ta slova odrazovala, ale jednou jsem se odhodlala a pustila se do kynutí a pečení. A musím říct, že jsem fakt dobrá :) Našla jsem si techniku a buchty chutnají jako od babičky… 

Když jsem chtěla péct nepečený dort (recept taktéž od babičky), říkala jsem si, že na tom přece nic není… Nic nekyne, nepeče se… Stačí spousta piškotů, spousta jablek a pudink. Vzhledem k tomu, že je podzim, tak jablek máme hafo… 

Minulou sobotu jsem sedla v kuchyni ke stolu, krájela jabka, dala je vařit… Přesně jako všude píšou. Nejdřív z nich byl kompot, pak přesnídávka. Všechno šlo jako po drátkách, „vystlala“ jsem si formu piškotama, které jsem měla zalívat jablečnou hmotou s cukrem a pudinkem. Už v tomto okamžiku nade mnou „někdo“ zvedal výstražný prst, že tady ta pohoda končí…

Ani jeden piškot nezůstal ležet na dně. Všechny vyplavaly na povrch. Nepomáhalo ani ruční zatlačování zpátky na místo. 

No nic. Tak jak to zatuhne, obrátím dort vzhůru nohama, říkala jsem si. Všude je psáno, že stačí dát vychladit na pár hodin do ledničky. Nám tam zabíral místo přes čtyřiadvacet hodin a pořád se třepal jak sulc.

Dala jsem mu ještě pár hodin k dobru, když jsem se ho snažila zkrášlit vrstvou směsi z tvarohu, zakysané smetany, smetany ke šlehání a cukru…

Pak jsem se odhodlala… Uklidila jsem si na lince, udělala prostor, otevřela jištění dortové formy a… nevěděla jsem co dělat dřív – jestli se snažit formu rychle zase zamknout a nebo chytat přesnídávku do misek.

Po opětovném zajištění formy jsem vyhrabala tu největší mísu, co doma máme a suše jsem tam celý dort vylila.

Chuťově byl výborný (aspoň něco jsem vyladila)… Prostě - v tento okamžik byl obsah lepší než forma. A tak jsem rozdala lžičky a bagrovali jsme všichni společně :)

A stejně mi to nedá a zkusím ho znovu. Však já na to přijdu, kde je zakopaný pes ;)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas...

Na nákupy III.

 ...a konečně přišla řada i na předškoláky - velikost 116. Bavlněná pyžamka Trička s krátkým rukávem Trička s dlouhým rukávem Mikiny Souprava Veškeré informace a ceny najdete na mém profilu na FLERu a nebo na FB stránkách.

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...