Přeskočit na hlavní obsah

Relax

Na podzimu mám ráda víkendy. To se dá alespoň něco stihnout. Přes týden je od tmy do tmy člověk v práci/ve škole, jen o sobotě a neděli mám pocit, že je mezitím i světlo. A to říkám i přes to, že mou hlavní náplní je stále rodičovská dovolená...

Nejlepší víkendy jsou ty, které proprší. Ono totiž když neprší, tak to děti láká ven a je jim jedno jestli je mlha nebo 5°C nad nulou. Když prší, je program jasný.

Jak říkala Agátka v sobotu: "Dneska nikam nepůjdem, uděláme si pohodičku. Uvaříme kafe, pustíme si pohádku a bude nám fajn." A taky že jo... Jenže než tahle pohodička nastane, tak...
- někdo musí nachystat snídani
- někdo musí uklidit po snídani
- někdo musí vařit
- někdo musí zapnout pračku s oblečkama, které se teď tak nějak víc špiní
- někdo musí uklidit nepořádek v obyváku, ať si máme vůbec kam sednout
Takže než pohodička nastane, je to maraton a u Fimfára mi pak padá hlava. Ale jo, je to paráda. Nakonec tak moc, že se mi nechce ani nic péct a jen sedím a v hlavě mám prázdno.

***

Jsou dny, kdy potřebuju být sama. Stačí mi jen chvilka... Většinou je to tehdy, když sedím a dumám nad nějakou prací, jak bych "to" nejlépe udělala a nápad nepřichází. To je mi pak jedno, jaké je venku počasí... Vyrazím na nákup i v dešti a zimě a při návratu domů už to mám. A bylo to tak jednoduché...

Do rukou se mi dostala taška na kočár, kterou jsem šila před rokem. Je dost velká a těžká sama o sobě (vyplněná molitanem), takže se při denním nošení začal vytrhávat popruh z boků tašky. Paní je měla na obou stranách pojištěné zavíracím špendlíkem...
Pár dní mi trvalo, než jsem se do opravy pustila (nemám to ráda), ale díky tomu, že jsem měla "zrekonstruovat" svou tašku, tak to nebyl takový problém. 
Pár dní jsem dumala nad tím, jak předejít dalšímu vytrhávání materiálu úchytek, které se připnou k madlům kočáru... Stačilo mi se projít v dešti do obchodu :)
Chtěla jsem využít polokroužky, které sloužily k připnutí karabin od dlouhého popruhu... A konečně jsou na světě úchyty na tašky, díky kterým ji upevníte na kočár.
Nejsem první, která by je "vymyslela", ale myslím, že první, které se hodí ke všem mým taškám. A nemusí to být zrovna taška na kočár. Stačí mít jen typ s polokroužky na bočním díle...


***

Mám ráda, když někdo, kdo si objedná tašku, dotáhne svůj nákup do úplného konce tím, že...
- mi oznámí, že je to dárek pro maminku k narozeninám, ale...
Dcera žije v Austrálii, maminka na Slovensku, já šiju v Česku... Je třeba nepřikládat fakturu, jen odeslat na adresu... A tak se ptám, jestli "ten dárek" nemám třeba zabalit a prý, že by to bylo super...
A tak jsem včera relaxovala u "obyčejného" chystání balíku...

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas...

Na nákupy III.

 ...a konečně přišla řada i na předškoláky - velikost 116. Bavlněná pyžamka Trička s krátkým rukávem Trička s dlouhým rukávem Mikiny Souprava Veškeré informace a ceny najdete na mém profilu na FLERu a nebo na FB stránkách.

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...