Přeskočit na hlavní obsah

Poprvé

Všechno je jednou poprvé...

První zub.
První krok.
První láska.

...a spousta dalších.

Třeba - první opravdický koncert! Ty pocity jsou nepopsatelné. Pamatuju si dva velké koncerty kdysi před lety v Brně - Richard Müller a o měsíc později Chinaski. Bylo to úžasné, člověk nemůže zůstat v klidu, prostě se zapojí do davu a je jeho součástí...

Jak čas plynul, sem tam jsme někam zašli nebo zajeli, ale tak nějak blíž mi byly ty menší koncerty. I na ty se vyplatilo jít!
Jarek Nohavica, No Name nebo Kryštof - ať už to bylo v kulturáku pro cca 300 lidí nebo ve zlínském divadle, byla ta atmosféra neopakovatelná!

Stejné "poprvé" teď zažila i naše osmiletá Klárka. K narozeninám dostala lístky na Ewu Farnou. A tak jsme v pátek vyrazily.


Když jsme došly na místo, viděla jsem na ní nejdříve stopy zklamání... No, nedivila jsem se jí. Před pódiem se mačkali první fanoušci. Měla strach, že nic neuvidí. Ale pak... Byla šťastná a spokojená a hlavně - v první řadě!


Radost nám kazila jen nějaká asi patnáctiletá slečna, která vedle nás zabírala snad dva metry čtvereční, rozhazovala rukama (ještě že při "stěračích" neměla zapalovač), zpívala (falešně) a neustále nás sledovala... Téměř nepřetržitě si natáčela videa a hned je dávala na facebook a instagram.
Můžete mi říct, jestli je mezi vámi někdo, kdo taková roztřesená, nic neříkající videa "lajkujete"? Nebo - podíváte se někdy znovu na takové video?
Nepochopím... Asi jsem stará, ale takové okamžiky mi stačí mít v hlavě. Nepotřebuju si zapráskat mobil zbytečnostma. Nebo...?

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Kroměříž

Je léto. Prázdniny. Čas dovolených a výletů. Vzhledem k tomu, že v nejbližších málo týdnech plánujeme "nafouknout" pokojíček z místnosti pro dvě holky na místnost pro dvě holky a kluka, tak se žádná dovolená u moře nekoná :)
První prázdninový týden jsme si udělali výlet do Kroměříže. Měla jsem trochu obavu. Ono, ukočírovat cca hodinu a půl tři děti v autě bez újmy na zdraví obou rodičů, není vždy "procházka růžovým sadem". Každý má svou hlavu a každý si chce prosadit "to svoje". Jediná hudba, na které se shodnou, je soundtrack z filmu Ať žijí duchové nebo mluvené slovo Svěrákovo - Po strništi bos. Takže aspoň tímto je vystaráno.
Tento prázdninový blog berte třeba jako tip kam na výlet...
Vyjížděli jsme ze Vsetína směrem na Troják-Tesák. Nic moc pro slabší žaludky. Však jen co jsme na ten kopec vyjeli, tak už jsme stavěli. Naštěstí "bez ztráty kytičky" :) Bystřice pod Hostýnem mě překvapila svou "velikostí"... Vlastně až teď jsem si "v…

Nákres aneb Kabelka na přání

Čas od času mi napíše zákaznice, že by chtěla kabelku, kterou nemám v nabídce. Zůstane tvar, rozměr a pak... mám před sebou seznam požadavků a přání, co by kabelka měla a neměla mít... Cena se odvíjí podle obtížnosti, ale vesměs vždycky tak nějak vychází jako ty, co šiju běžně.
Po Vánocích se mi takové kabelky/tašky sešly tři. Ta nejobtížnější z nich je téměř hotová. Přišel mi nákres na čtverečkovaném papíře, s rozměry a barvami. Nejhorší bylo ve vodách internetu najít ten správný materiál.

Pak nákres přenést do střihu a vymyslet technický postup tak, aby šití bylo co nejjednodušší... No, s šitím předního dílu jsem si hrála celý den. Myslím, že to nakonec nedopadlo vůbec zle. Ale mít tuto kabelku ve stálé nabídce, musela bych zvýšit cenu.

Dnes mám před sebou už jen podšívku, nafotit, zabalit a odeslat.

Do konce týdne ještě musím zvládnou další dvě kabelky na přání. Jedna bude jednoduchá, černá, čtvercová a ta druhá z kočárkoviny pro čerstvou maminku. Každá taková kabelka či taška je pro mě…