Přeskočit na hlavní obsah

Paráda aneb Jaro v rozpuku!

Když jsme se minulý týden v sobotu vraceli z taneční soutěže v Otrokovicích s horečkou, nenapadlo mě, že to může být ještě horší...

- do pondělka leží jen Agi. Teda vlastně jen leží a spí.
- v pondělí se k ní přidává Davča. Ten taky jen leží a spí.
- v úterý začínám cítit slabost v ramenou a nohách já.
- ve středu jsem tak moc hotová, že celý den prospím a Radek musí přijít před obědem z práce domů, bo nejsem schopná zajít si na záchod, natož něco uvařit.
- ve čtvrtek se probouzím téměř po dvaceti hodinách spánku, v hlavě mi chybí jeden den, ale jinak je mi konečně docela dobře. Jen se ještě úplně neudržím na nohách. Zatímco u mě je viróza na ústupu, nad Radkem začíná vyhrávat a Davči se nechce pustit.
- v pátek se dostávám po týdnu poprvé ven. Nestačím se divit, jak moc se oteplilo a vyrážím nakoupit kotníčkové ponožky pro děti, ať nemusí chodit v zimních :)
Jsem docela hotová... a děti taky - opět se jim vrátila teplota. Takže žádné velké akce.
Celou tu dobu chodila Klárka normálně do školy. Zatím se jí to vyhýbá. Tak snad ještě vydrží...

Foto č. 1:
Tady jsem myslela, že je po všem. Ale to jsem se při pondělku hodně přepočítala...


 ***
Foto č. 2:
Dlouho jsem Davčovi slibovala, že mu "postavím" silnice pro autíčka... Tak konečně - teď přišla "TA" chvíle. No a protože bylo lepící pásky víc než dost, polepila jsem i stůl... A může jezdit "o dušu" :) 


 ***
Foto č. 3:
V sobotu večer (po týdnu) mám konečně více síly na to, abych přišila pár knoflíčků na chlapecké sako. To byl za poslední týden taky jediný můj výtvor.

***
Foto č. 4:
Konenčě jsme se byli nahřát... Jaro v rozpuku jsme ještě stihli :)

 ***
Foto č. 5:
A i na blbiny konečně došlo...

 ***

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas...

Na nákupy III.

 ...a konečně přišla řada i na předškoláky - velikost 116. Bavlněná pyžamka Trička s krátkým rukávem Trička s dlouhým rukávem Mikiny Souprava Veškeré informace a ceny najdete na mém profilu na FLERu a nebo na FB stránkách.

Maminkám...

Bylo to pár měsíců příprav... Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem... A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila - byly nadšené! Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost - Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro... Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení... 26. leden - první noční. Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit. Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat... Vystřihnout i s "pořadovým" číslem,...  ...které se shodovalo s číslem na seznamu... Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít... Nakonec jsem navrhla konec ...