Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho...
A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale...
Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever.
Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná...
A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím.
A mám je! Odpadám únavou ale s úlevou.
***
Ve čtvrtek ráno balím a odpoledne běžím na poštu.
Ve čtvrtek v podvečer najíždím na kostýmy a v pátek v poledne mám hotovo. A jsem opět KO.
Dětem jsem však slíbila zmrzlinu a tak po školce vyrážíme... Jen kdyby tak nefučelo. Ale bylo to fajn. Jaro je opravdu tady.
***
Rychle nachystat základní věci na sobotní "výlet" do Otrokovic. Agátčina první taneční soutěž - Mia festival. Vyjíždíme kolem osmé, abychom tam byli včas. A navíc - Radka čeká na došité kostýmy.
Jen - něco není v pořádku. Po zaparkování Agátka "obhodí" první strom na parkovišti. Ale ulevilo se jí a my to brali jako nervozitu z neznámého.
Poctivě čekala až do poledne, než přišli na řadu. A pak... Hotovo. Zimnice, horečka, první místo, medaile, postup do Prahy, cesta domů a další "tyčka" před autem.
Bylo mi jí střašně líto. Těšila se a vlastně si to neužila. Ale je teda "tvrdá". Nedala na sobě nic znát. Odtancovala to bez chyby jen s jedním zaváháním...
***
Ale od soboty leží v peřinách a po té ukecané a usměvavé Agátce ani stopa. Tak snad se brzo vyleží/vyléčí.
Komentáře
Okomentovat