Přeskočit na hlavní obsah

Jak vznikají kolekce... část druhá

...abych se vrátila k dělení kabelek podle střihů... Je spousta kolekcí, která se (zatím) dál nerozvinula a zůstalo jen u pár kusů. Myslím, že je to škoda, určitě bych jim chtěla dát ještě šanci, jen se zatím nenašla látka, která by se k danému střihu tak nějak hodila, popř. jsem nenašla vhodná ouška či jiné doplňky.

Kolekce CITY.
- velké kabelky s ozdobnou, ale funkční kapsou na předním díle
- dostatečně vysoké, široké i hluboké - prostě tak akorát zajít po práci do města na nákupy nebo do fitka
- krátká ouška na nošení na předloktí či v ruce a dlouhý popruh přes rameno


Šila jsem ji pouze dvakrát. Jednou byla součástí mini kolechce Chevron. Ta si zatím své majitelky nenašla. Často přemýšlím proč a napadá mě jediná odpověď: Fialová je neoblíbená barva. Vnímáte to stejně? Nebojte se podělit o svůj názor.
Podruhé byla součástí mini kolekce Butterfly. Motýlci byli úspěšní celé jaro/léto 2015. A ti, kteří neodletěli k majitelkám, jsou stále v nabídce.
Ač střih vypadá mírně retro, určitě si své fanoušky najde. Nezapomínejte, že má značka funguje tak trochu jako "zakázková výroba", takže co byste řekly/i třeba celokoženkové verzi? Fantazii se (téměř) meze nekladou... 

Kolekce SQUARE.
To je tak, když zákaznice přesně ví, co chce! Nebo má alespoň přibližnou představu o barvě, tvaru a velikosti. Zadání znělo jasně:
- temně šedá barva
- podšívka v odstínech modré
- čtvercový tvar, velikost cca 35x35 cm, velká hloubka (asi 12 cm)
- krátká ucha, ale dostatečně dlouhá na nošení na rameni
Zbytek byl na mně. Temně šedá koženka mi přišla hodně smutná, chtěla jsem kabelku nějak oživit... Vrátila jsem se ke svému "prapůvodnímu" členění - paprsky a do jednotlivých švů jsem ještě přidala krásnou petrolejově modrou koženku. Ta se zopakovala ještě na několika detailech a celou kabelku přijemně oživila.
Jako jedna z mála mých kabelek nemá na zpevnění paspuli, ale kupodivu i přesto krásně drží tvar. A také nemá kulaté rohy v dolním kraji, ale je pravúhlá...
Teď ji šiju podruhé, ve stejném barevném provedení, ale opět se fantazii meze nekladou a je možná téměř jakákoliv barevná kombinace.

Kolekce SUMMER TIME.
Opět ušitý jeden jediný kousek. Možná je to zase tím fialkovým chevronem a nebo nedostatkem odvahy konečné zákaznice-nositelky :) A přitom tento "letní" střih je jako chameleon. Z šestiúhelníku se po "vyklopení" boků v horní části stane lichoběžník; z malé kabelky je najednou nákupní taška, do které se vejde dlouhá bageta i naležato ;)


Kolekce TRAVELLER.
Poslední kousek z těch méně úspěšných kolekcí je Traveller. Mega kabelka, kterou si vysnila jedna zákaznice. Dle dodaných rozměrů i přesného popisu byla ušitá taška, která svou velikostí "vyčnívá" nade všechny ostatní. Nakonec se i sama zákaznice zalekla její velikosti, takže tady pořád čeká na svou novou majitelku :) Myslím, že by se rozměrově vešla i do letadla jako příruční zavazadlo...


Za 14 dní budu s dělením kolekcí pokračovat... Příští týden se můžet těšit na článek o tom, jak se šije s/z...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne