Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsme šli do školky i v sobotu

Ne, nezbláznili jsme se... :)
Jen tak dvakrát do roka má mateřská škola našich dětí sobotní akci. Na začátku školního roku to byl Indiánský den a teď Den řemesel. A musím tedy říct, že byl vidět kus práce...


Začalo to velkým vystoupením všech dětí, kdy každé předvedlo nějaké zaměstnání či řemeslo s písničkovým doprovodem.
Klárka jako farmářka zpívala: Já mám koně, vraný koně


No a Agátka: Já jsem malý kominíček, šupsajdá :)
 

Po "kulturní vložce" přišel čas některá ta řemesla vyzkoušet - truhlář, cukrář, hvězdář, zdravotník, zedník nebo pekař, švadlenka či elektrikář... Osm stanovišť a na konci překvapení - spousta jídla, míchané nápoje, "vyřezávané ovoce" a zmrzlina. A jako bonus - zvířata z farmy a hasiči i s autem :)

Zbytek dne jsme strávili na chalupě. Žádná práce, šití, nic... Dokonce jsem se přistihla, že nepracuju ani v hlavě. Prostě asi tak nějak :)
Davídek sbíral sedmikrásky...


Holky tlačily třicet let starý kočár...




Celý víkend jsme pak zakončili rodinnou procházkou se zmrzlinou. Noo, na tu se vždycky těším celou zimu.


Víkend je u konce... A plány na příští týden?
- dnes mi na Slevomatu začíná opět akce na barevná (letní) psaníčka s mašlí
- v úterý musím odeslat poslední tři kabelky z předchozí akce
- a pak tu mám nějaké šití čepiček, kalhot se sníženým sedem, vložky do kočárku nebo softshellový komplet

...jen ještě ty kalhoty musím dovymyslet. Ale už se zase těším... Jen kdyby toho času bylo o něco víc. Tak nějak nestíhám vůbec nic :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.

Poslední aneb Něco končí, něco začíná!

Rok 2018 má před sebou už jen pár hodin. Jaký byl? Splnilo se vám to, co jste si loni v tuto dobu přáli?

Já o tom všem, co bylo a co nás čeká, v poslední době docela přemýšlím a i proto jsem se rozhodla, že dnešní blog je poslední. Nejen v letošním roce ale tak nějak vůbec... celkově. 
Neříkám, že je to navždy.
Jen od ledna plánuju změny a chtěla bych na to mít více prostoru i času. A i když ráda píšu (a básničky mi nejdou), věřím, že z Tý-deníku se stane aspoň "občasník".
***
Když se ohlédnu na poslední čtyří měsíce, dalo by se to shrnout jedním slovem: VYČERPÁVAJÍCÍ! A tak už fakt fungovat nechci. Momentálně jsem ve stavu, že šicí stroje obcházím velkým obloukem a jakákoliv práce s nimi mi nedělá radost tak, jako to bylo dřív. Týden vánočních prázdnin na regeneraci bohužel nestačil.
Posledních devět let jsem si neužila advent a vánoční přípravy. Plnila jsem téměř nemožné, aby dárky pro zákazníky byly pod stromečkem včas a sama jsem pak sháněla po nocích na eshopech, co naše děti …