Přeskočit na hlavní obsah

Jak se šije ze softshellu...

Někdy mi to trvá, než se rozhoupu... Látku přerovnávám, chystám, pak zase schovávám... Ale když do ní konečně střihnu, je to paráda a všechna nervozita zmizí. Stejně jako teď. Kamarádka si "objednala" softshellový komplet pro synka. Pořád jsem to odsouvala, ale nejspíš to bylo dáno i tím, že nebylo kam spěchat - nošení je naplánováno až na letošní podzim... Tento týden jsem se však konečně rozhoupala a výsledek, myslím, stojí za to :)

Střih byl tak nějak daný už od začátku.

 Rovný střih, zadní díl mírně prodloužený. Vysokoklínové rukávy, v dolní části do gumy. Asymetrický přední díl - tak trochu zešikma všitý zip. Na větším předním díle našitá kapsa ve tvaru hvězdičky.

Největší problém jsem tak trochu viděla ve všití kapuce. Úkol zněl jasně: "Měla by být odepínací." Ale těch variant, jak ji odepínat je víc... Na suchý zip, na druky, na zip. Nakonec jsem zvolila pro mě nejjednodušší cestu - kostěný zip. Oříšek ovšem byl sehnat jej u nás v kamenném obchodě :)


Látka byla vybraná, objednaná už někdy od února. Až u stříhání jsem zjistila, jak moc přesně jsem ji koupila - nezůstala ani nitka.


Látka se stříhá velice dobře, skoro sama, a je super, že nikde nezůstávají žádná vlákna, chloupky. Práce se softshellem je tudíž velice čistá... než tedy sednete k overlocku. Ten to, chudák, docela odnesl.
Nejdřív jsem měla obavu z ozdobného šití. Materiál je dost tlustý, ale všechno dopadlo na jedničku. Jehla prochází látkou jako nůž máslem.
Začala jsem opatrně - kapsičkou... Tak trochu nenápadnou.


Vzhledem k tomu, že bunda bude pro malého chlapečka, je nezbytností použít reflexní prvky. V tomto směru není třeba šetřit - lemovku jsem všila do švu mezi přední/zadní díl a rukáv a pak také na kapuci. Na zadní díl jsem ještě přidala hvězdičku.


Když byla hlavní část hotová, čekalo mě to nejobtížnější - všít zip do kapuce a průkrčníku. Nakonec i tento boj jsem vyhrála. A nezapomenout na poutko...


A výsledek?


Bunda hotová a chyběly už jen kalhoty... Ty jsem ušila o sobotním večeru. Softshellka je členěná, zdobená, kalhoty měly být opakem - jednoduchý střih, bez členění. Trocha kontrastního úpletu, kapsičky na poklady a reflexní lemovky. Střih tak trochu "baggy".


Za těch pár dní, co jsem tento podzimní komplet šila, jsem si softshell zamilovala. A to dokonce tak moc, že se chystám oblíct i holky. A ve výběru máme jasno...


Jen je chybí doladit s jednobarevkama :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď!
Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně.
*** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.

 *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl deváte telefonát ze školky a všechno je jinak. Že se če…

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.