Přeskočit na hlavní obsah

Novoroční

Jak na Nový rok, tak po celý rok.
No, kéž by to tak bylo... Počasí jak na začátku jara, jen trošku chladněji. Ale je třeba nějak příjemně ty vánoční prázdniny zakončit. Nespadla ani vločka, na sáňkování to tedy není, tak jsme se dali na procházku...

Bydlíme na okraji sídliště, ale do přírody je to kousek. Vyškrábali jsme se tedy na kopec a vydali se po hřebeni. Hodina a půl venku, všichni jsme vymrzli, ale byla to paráda.


Největší radost měly děti, když našly kousek zamrzlé kaluže :) Davídek to viděl na vlastní oči poprvé.
Taky jsem si říkala, že se (sobecky) vyfotím, že na slunku budu mít aspoň barvu... No jo, jenže to bysme nesměli mít tři děti, které se kupodivu chtěly fotit taky :)


Než jsme stihli obejít "naši" trasu, slunko se schovalo za kopec a ve městě nastala "tma"...


Myslím, že jako zakončení zimních prázdnin nám to vyšlo skvěle. A v úterý (první poprázdninový den) začalo "pro jistotu" sněžit. A sněží furt. A na nás, jako na potvoru, vyšla služba v odklízení sněhu. Však jasně, může přestat sněžit a sousedi se jen "povezou"... Ještě že mám pomocníka :)

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prázdniny aneb Týden první

První den prázdnin a už od rána je potřeba zapojit je do práce :) Pěkně od půl deváté. A obíráme rybíz kuličku po kuličce, ať máme z čeho péct buchty :) Nakonec z toho máme dvacet "porcí", takže vystaráno...

*** Při úterní projížďce na koloběžkách si Agi, aniž bychom to tušili, uhnala úžeh. Středeční procházka k Bečvě a "kamenným sochám" tedy nakonec úplně nedopadla, ale než se úžeh projevil, myslím, že jsme si to užili.

A dokonce si děti oblíkly oblečky vyloženě hodící se na takovou "akci"...
A póza nakonec...

*** Čtvrtek Agi proležela s teplotama, tak jsme se pustili do úpravy balkónu. Počasí jako malované, takže jsme se na zaskleném balkóně málem uvařili... Ale - podlaha je hotová a konečně mám pěkné místečko na focení. I v zimě!

 *** V pátek po delší době zapršelo, ale nikomu to nevadilo :)

Prázdniny aneb Týden pátý

Kdy je ten správný čas? Na co?
- kdy nechat děti samotné bez rodičů - kdy je pustit ze školy samotné domů - kdy je poslat na prázdniny s prarodiči na chatu - kdy jim zaplatit pobytový tábor
Proč to řeším? Protože když jsme včera odjížděli z chaty s prázdným autem, nebylo mi nejlíp. Klárka celou dobu pofňukávala, že chce jet domů. Kdy je to "vydírání" ze strany dítěte a kdy je v tom vážný důvod? Jsem bezradná a docela mě to trápí. Ano, jsem tu pro děti, ale taky jsem ráda sama se sebou. Kde je ta "zlatá střední cesta"?
Máme tři děti, ale v tomto pořád tápu. Věřím, že vše, co dělám, dělám správně... Ale pak přijde jedna věc, která mě totálně vykolejí a já... nevím.

Poslední aneb Něco končí, něco začíná!

Rok 2018 má před sebou už jen pár hodin. Jaký byl? Splnilo se vám to, co jste si loni v tuto dobu přáli?

Já o tom všem, co bylo a co nás čeká, v poslední době docela přemýšlím a i proto jsem se rozhodla, že dnešní blog je poslední. Nejen v letošním roce ale tak nějak vůbec... celkově. 
Neříkám, že je to navždy.
Jen od ledna plánuju změny a chtěla bych na to mít více prostoru i času. A i když ráda píšu (a básničky mi nejdou), věřím, že z Tý-deníku se stane aspoň "občasník".
***
Když se ohlédnu na poslední čtyří měsíce, dalo by se to shrnout jedním slovem: VYČERPÁVAJÍCÍ! A tak už fakt fungovat nechci. Momentálně jsem ve stavu, že šicí stroje obcházím velkým obloukem a jakákoliv práce s nimi mi nedělá radost tak, jako to bylo dřív. Týden vánočních prázdnin na regeneraci bohužel nestačil.
Posledních devět let jsem si neužila advent a vánoční přípravy. Plnila jsem téměř nemožné, aby dárky pro zákazníky byly pod stromečkem včas a sama jsem pak sháněla po nocích na eshopech, co naše děti …