Přeskočit na hlavní obsah

Ohlédnutí

Jaký vůbec byl ten loňský rok? Rok 2016? No, nezačal vůbec růžově...

Leden
Neštovice. Vypukly u nás 24.12. 2015 u tří a půl leté Agátky. Po prvních horečkách ji vyskočilo jen deset pupínků. Ten největší samozřejmě na čele. Jizvička zůstala. Po pár dnech bylo po všem a já si jen říkala, že by bylo fajn, kdyby i ostatní sourozenci měli tak hladký průběh.
Davídek to na devíti měsíční miminko snášel velice dobře. Žádné teploty, jen byl jak struhadlo.
A nakonec Klárka. Ta to psychicky prožívala nejhůř. Kolem zrcadla chodila s odvrácenou hlavou a když ji nikdo neviděl/neslyšel, tak plakala do polštáře, že je škaredá...

Únor
...naštěstí bylo po teřch týdnech po všem a Klárka mohla jít k zápisu. Z loňska už věděla do čeho jde, takže to byla "brnkačka".

Březen
- za kamna vlezem.
Pro mě začalo velké šití - kostýmy pro taneční skupinu. Čas jenpár týdnů. Deset kousků a každý trošku jiný...
O to větší jsem měla radost, když All Style Unit vyhrála Taneční skupinu roku!



Duben
Davídek měl první narozeniny. Venku už se to docela zelenalo. Ne jak 5. dubna 2015, když se narodil. To jsem se podívala z okna porodnice a venku byla sněhová vánice :)


Květen
S pátým měsícem začaly akce všeho druhu. Každý víkend něco. Ve školce, ve městě, v Klárčině tanečním kroužku... Den matek, farmářský den, taneční soutěže... Každý víkend něco...


Červen
Konec roku. Konečně. Snad si už od těch všech akcí odfuknem. Před námi poslední letní "školkovské" prázdniny. Za dva měsíce Klárka nastupuju do 1. třídy a s tím přichází nový režim.

Červenec/srpen
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..."
Ta slova to přesně vystihla! Počasí se střídalo asi v tří denních intervalech. Nedalo se plánovat vůbec nic. Dokonce jsem si na sebe ani plavky neoblíkla :) Ale ty večerní západy slunce z balkónu...


Září
Tak to nastalo! Když si vzpomenu na své začátky ve škole, běhá mi mráz po zádech. Jak se to všechno za 25 let! změnilo. Barevné chodby, příjemné prostředí, přátelští učitelé...


Říjen
Téma měsíce - Halloween ve škole. Ještě že máme internet, facebook a pinterest :) Jednoduchá "maska" byla na světě... 



Listopad
Do Vánoc už jen pár týdnů. Holky chvílemi "nesnesitelné", jak moc se těší... Navíc nám domů přišel dopis od Ježíška, takže je to o to horší :) K tomu všemu ještě zvídavé otázky a nakonec hádka sester, kdy ta mladší prohlásila, že Ježíšek není, bo by ty dárky stejně neunesl!

Taky jsem se rozhodla, že (letos jen) holkám udělám "trošku jiné" adventní kalendáře. Pár dní shánění a pak tvoření a jsou tu...


Prosinec
Tak jsme se všichni dočkali... Rok 2016 je u konce. Tak snad ten rok 2017 bude o kousek lepší :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem zpět!

Jeden by neřekl , jak ten čas letí... Vše si uvědomíme až zpětně. Stejně jako já... Za těch téměř pět let, co jsem nenapsala ani písmenko, jsem: - stihla nastoupit do práce (administrativa) - nejmladší syn nastoupil do školky (letos šel již do 3. třídy) - prostřední dcera do 1. třídy (teď je z ní šesťačka) - nejstarší dcera do 3. třídy (ode dneška osmačka) - se stihla vdát (a vůbec ta svatba nevypadala tak, jak jsem si plánovala ) - se stihla rozvést (a vůbec to nebylo jednoduché) - patřila k těm, kteří šili roušky (a byla jsem za rebela a nechtěla je nosit) - zažila tak trochu šikanu na pracovišti - si našla novou (tvůrčí) práci - se začala vracet k šití Tak se pohodlně posaďte, dejte si kávu, protože... Cesta zpátky do minulosti (pomocí prokliků) právě začíná... Šití se věnuju 25 let . Roky ve škole (oděvní průmyslovka a VOŠ textilní), pár let praxe v oděvních firmách a nakonec spousta let šití z domu a na zakázku. Před 14 lety jsem na Fleru začínala pod nickem tmarcela . Svého čas

Po okolí

Jak jsem nakousla minule, začátek léta nebyl úplně dle mých představ. Se zády jsem marodila více jak dva měsíce! Prvních pár týdnů jsem se nezmohla na nic jiného než na polohu vleže a spánek. Když byly děti ve škole, já spala. Zadýchala jsem se už při přechodu po bytě. Po třech týdnech se mi začalo dělat líp, ale pořádně jsem neuseděla. Měla jsem výčitky, že nic nedělám, že mi doma práce stojí... Ale když jsem se do něčeho pustila, zdravotní stav mi to nedovolil. Na začátku července mi bylo nejlíp při chůzi. Zkusila jsem tedy naplánovat alespoň nějaké pěší výlety... Rozhledna Maruška Dvoupatrová dřevěná rozhledna ve valašském stylu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Slouží také jako stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 12 metrů se před vámi rozprostře panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Javorníků nebo Moravskoslezských Karpat. Jurkovičova rozhledna Jméno rozhledna získala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který v

Náročné prázdniny

Letošní prázdniny mi začaly už na začátku června. Nějak jsem se snažila vyjít všem vstříc, dělat první poslední, nedokázala jsem říct ne, k tomu všemu nahromaděný stres za posledních několik měsíců a pak... Jednu neděli mi nebylo dobře. Jako bych byla po túře a večírku zároveň. Proležela jsem odpoledne s tím, že uvidím, jak mi bude další den a začnu to řešit. V pondělí se mi špatně i vstávalo, sotva jsem se oblékla... akorát jsem dětem přidělávala starosti. Ale byly zlaté a se vším mi pomohly. Jen jsem jim řekla, že pokud to nerozchodím, zůstanu doma. Při chůzi to vypadalo, že je vše v pořádku. I v práci se to dalo, jen jsem pak odpoledne byla děsně unavená. A v noci mi byla zima. V úterý už bylo všechno špatně. Z postele jsem nedokázala vstát. Když se mi to konečně povedlo, vypověděly mi službu nohy. "Je fakt zle," říkala jsem si a volala o pomoc mamce (zdravotní sestře). Chvíli to vypadalo na sanitku, ale nakonec s vypětím všech sil jsme se "nějak" přesunuly do ne